1Q84: A žili spolu šťastně až do smrti… | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Knihy

1Q84: A žili spolu šťastně až do smrti…

60% Recenze | Šárka Nováková | 23.1.2014

Vede oddalování k intenzivnějšímu pocitu vytoužené slasti? Toť hlavní otázka, kterou klade třetí díl románu 1Q84 japonského spisovatele Haruki Murakamiho. Odpověď na ni je stejně rozmanitá, jako bude různorodé literární vyvrcholení jejích čtenářů.

Závěrečný svazek je jednoznačně určen znalcům předchozího děje, vzhledem k ročnímu odstupu vydání prvních dvou dílů a aktuální třetí knihy však není od věci zopakovat si výchozí situaci - důkladnější osvěžení paměti zaručí recenze>>> předešlých dvou částí. V nich se střídá vyprávění Tenga s kapitolami patřícími Aomame, jež dohromady vytvářejí obraz alternativního světa se dvěma měsíci, v němž se oba ocitli, když se vydali mimo zaběhané cestičky všednosti. Dvojice neobyčejných mladých lidí (Tengo je učitel matematiky, který tajně pomohl napsat záhadný bestseller; Aomame nadaná fyzioterapeutka i občasná vigilantka) prožila v dětství vzácný společný okamžik. Od té doby nepřestali jeden na druhého myslet a jejich osudy kolem sebe krouží tak, že je skoro nemožné, aby se znovu nepotkali.

 

1Q84 1Q84
Ideální úniková literatura pro všechny, kteří na rozdíl od Murakamiho postav sice nikdy nečetli Prousta, Čechova, ani McLuhana, ale náhle si mohou připadat, jako by tak činili.

 

 

Vzývání ztraceného času

Až na to, že jim to autor hned tak nedovolí. Jakoby se Murakami, který v textu hojně odkazuje na opus magnum Marcela Prousta, chtěl slavnému dílu v próze 1Q84 vyrovnat alespoň rozsahem. Už od začátku z knihy vyčnívá donebevolající spisovatelská svévole, která nastiňuje leckteré napínavé situace či neobvyklé motivy jen proto, aby je po jejich povrchním použití pro zesílení dramatického efektu následně opět odhodila. V autorově pojetí tak jednání postav nevede k dějové gradaci, ale spíš k neustálému oddalování jakéhokoli posunu. Aomame, která s pistolí v ústech uzavírala druhý díl stisknutím spoušti, tak na začátku třetího dílu… kohoutek nedomáčkne, protože si to s tou smrtí rozmyslela. Zřetězení příčin a následků se zcela rozpadá – může se stát naprosto cokoli, ale děje se tak často jen na rovině absurdního uvažování postav. Celý román se soustředí spíše na budování intenzivního pocitu časovosti podrobným vylíčením detailů všedních životů svých protagonistů, kteří se z aktivních hrdinů proměňují v pasivní čekatele. Stejně jako čtenáři toužebně čekají, až se něco stane. Aomame se tudíž neustále schovává v konspiračním bytě a marně vyhlíží Tenga, který paralelně dřepí v sanatoriu, kde jeho otec leží v kómatu.

 

Podle Haruki Murakamiho přenáší láska nejen hory, ale v románu 1Q84 dokonce i světy.
Podle Haruki Murakamiho přenáší láska nejen hory, ale v románu 1Q84 dokonce i světy.

 

 

Kdo si počká, nemusí se dočkat

Aby tohle otálení nevzbuzovalo přílišnou netrpělivost, je poslední díl naštěstí obdařen perspektivou třetí postavy – tentokrát spíše antihrdiny. Je jím příjemně nesympatický soukromý detektiv Ušikava, který po obou „zajíčcích v koutě“ a souvislostech, jež je spojují se sektou Úsvit, usilovně pátrá. Přes svou počáteční zápornost se postupně proměňuje v nejtragičtější postavu románu, avšak jakmile je jeho účel ještě více odložit potenciální setkání platonických milenců naplněn, autor zcela zavrhuje potenciál vybudovaného charakteru a prostě se své berličky zbaví. Stejně jako dalších pomůcek k udržení napětí a pozornosti čtenářů, které po přečtení prvních dvou knih zajímá, jakou roli hrají v událostech „little people“, co se děje v prostředí podivné sekty, kam zmizela Tengova milenka, co se skutečně přihodilo jeho matce a kdo je jeho otec… Odpovědí na většinu svých otázek se však nedočkají. Veškerá tajemství se zdají být pouhými atraktivními proprietami, které tvůrce použil k ozvláštnění jinak celkem banální romance. A jako by si práci ulehčoval i tím, že v alternativním světě nemusí nutně platit zákony logiky – stačí na někoho usilovně myslet a hnedle dochází třeba k neposkvrněnému početí. Bizarní zákonitosti světa 1Q84 nemají konzistentní vymezení; je v nich možné právě to, co se Murakamimu zrovna hodí.

 

 
Krátce před loňskými Vánocemi vydalo nakladatelství Odeon také autorovu povídku Spánek s ilustracemi známé německé grafičky Kat Menschik. Starší příběh (originál vyšel roku 1989) může svou sevřeností ukonejšit čtenáře, které nejnovější rozvláčný epos tolik nenadchl.

 

 

Zbraň, která nemusí vystřelit

Na druhou stranu však lze románovou nedořečenost považovat za experimentální přístup zavedeného bestselleristy, který se nebojí své příznivce frustrovat a nutit je k vlastním konstrukcím v rámci svého fikčního univerza. Nebo lze takový koncept vnímat jako „východní“ přístup k látce, jež není nahlížena tradičním západním prizmatem s jeho nutkavou tendencí vše vysvětlovat. Ve všech knihách neustále připomínaná Čechovova zásada („Když v prvním jednání visí na zdi puška, musí ve třetím vystřelit.“) tak získává zásadně podvratný význam. Pravidlo nezavádět do děje objekty, které nebudou zužitkovány, se totiž týká zejména forem omezených časem vnímání recipienta. Pokud však autor odstraní limity co se času čtení a prostoru psaní týče, protože naopak stojí o to vytvořit dílo záměrně co nejobsáhlejší, pozbývá princip úspornosti a efektivity použitých prvků smysl. V Murakamiho monumentálním počinu tak plejáda referencí, předmětů a dějů ztrácí vzájemnou provázanost v konstrukci vyprávění – mohou znamenat cokoli a nic. Význam jim dodává jedině očekávání čtenáře navyklého předpokládat (u narativního textu obecně, ale v kontextu Murakamiho děl především), že nastíněné literární aluze a nápadné motivy sehrají v událostech podstatnější roli. Takový čtenář bude zakončením, spočívajícím v prostém naplnění love story, patrně poněkud zklamán. Kdo je však odhodlán užít si autorovu „hru pro hru“ v detailistickém slohu, nebo kdo tajně lační po sentimentálním happy endu, ačkoli by se ho zdráhal hledat v pokleslejším čtivu, ten knihu může zavřít uspokojen.

AUTOR
Šárka Nováková

Šárka Nováková

Nezávislá publicistka s permisivním přístupem ke všem žánrům i stylům; čtenářka světa jako textu a textu jako světa.

>>> další články autora
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...