Blacksad: komiksový Kocour v botách | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Knihy

Blacksad: komiksový Kocour v botách

90% Recenze | Šárka Nováková | 26.2.2013

Pátá kniha edice Mistrovská díla evropského komiksu přinesla na český trh souborné vydání čtyř dobrodružství a dvou krátkých bonusů ze života soukromého očka Blacksada, jehož tři případy už v minulosti vyšly na pokračování ve vlajkovém magazínu nakladatelství CREW. Zraky, jimiž „marlowovský“ hrdina scénáristy Juana Diáze Canalese a kreslíře Juanja Guarnida odhaluje nepravosti, jsou tentokrát oči kočičí.

 

Kocour, nebo černý panter? Na tom vlastně nezáleží, když mu Humphrey Bogart nesahá ani po drápky….
Kocour, nebo černý panter? Na tom vlastně nezáleží, když mu
Humphrey Bogart nesahá ani po drápky…

 

Po sci-fi (Arzach, Incal, Věčná válka) a fantasy (Výprava za ptákem času) tématech se v edici objevuje další žánr: klasická detektivka drsné školy situovaná do země výrazně připomínající Ameriku 50. let. Francouzský komiks z pera španělských autorů přiznává okouzlení filmem noir a postavou samotářského pátrače v béžovém baloňáku a s nezbytným cigárem v koutku. Osamělý tu ale není vlk, nýbrž kočkovitá šelma, takže nikotinový dým mu stoupá z hebké tlamičky, do které občas dostane pěstí (pařátem, kopytem) od nějakého „velkého zvířete“ či jeho pochopů.

 

Lišáci, myšáci a šibeničák

Svět Johna Blacksada je městská džungle. Mezi mrakodrapy a troubícími automobily se prochází psi, kočky, lišky, ještěři, hlodavci, medvědi, kopytníci i ptáci. Veškerá místní fauna je ale důkladně antropomorfizovaná, tzn. kromě hlavy, končetin a srsti, peří nebo šupin disponují zobrazené bytosti velice lidským tělem (ne náhodou oba tvůrci pracovali svého času i pro společnost Disney). Zatímco u maskulinních jedinců je kvůli charakterizaci zdůrazněna jejich animalita (komisař jako zarputilý i oddaný vlčák, vědec jako moudrá sova atd.), samice mívají krom roztomilých zvířecích oušek hlavně ňadra dmoucí a lepé ženské tvary. To se týká především typu „femme fatale“. Nenápadná myší uklízečka, zakřiknutá kraví sekretářka nebo vysušená srnčí učitelka v mateřské školce se podobně profilovat nepotřebují. Protagonista prochází touto společností s kočičí elegancí, aniž by bylo podstatné, zda je černý panter, jak se tvrdí na obálce, nebo prostě černý kocour, což naznačují samotné kreslené příhody (nakonec i Tracyho tygr byl vlastně černý panter). Rozměry šelmy tolik nenapoví, protože v rámci lidských měřítek jsou si všichni aktéři velikostně podobní a  Blacksad si díky tomu může střihnout více méně férový souboj třeba s krokodýlem nebo nosorožcem.

 

Kočky se mrouskaj’ v pohodlí čistě povlečeného lože posypaného květy ctitelů. Ocas by v tomto civilizovaném prostředí byl pouze na závadu. (strana 9)
Kočky se mrouskaj’ v pohodlí čistě povlečeného lože posypaného květy ctitelů.
Ocas by v tomto civilizovaném prostředí byl pouze na závadu. (strana 9)

 

 

Černý smutek aneb kotě melancholik

Drsňák bez bázně a hany, který má slabost pro dobře stavěné kočky, trousí suše sarkastické hlášky („To jsou mi ale výrazy, pane senátore. Kam se podělo vaše řečnické umění. Kdyby vás tak slyšel Cicero…“) a kupředu ho nežene snaha „rozlousknout hádanku“, nýbrž potřeba učinit spravedlnosti zadost. Právě z toho důvodu se do čím dál temnějších příběhů vkrádá splín a do kocouřích proslovů stopy zahořklého cynismu. Jednotlivé epizody sice končí vyřešením případu, ale obvykle s velmi hořkou pachutí. Mrtvou bejvalku už mu nikdo nevrátí a odplata jenom zatěžká duši hříchem (Kdesi uprostřed stínů); po rodinné tragédii vyvolané xenofobií zbyde sice zachráněná, ale opuštěná sirota (Národ ledu); smutné dějiny 20. století za sebou nechávají příliš mnoho neštěstí a smrti (Rudá duše); stejně jako čachrování s léky a touha po moci (Peklo, mlčení); nebo válka jako taková (Plivnout do nebe). Ještěže je tu nezdolně optimistická nemytá lasička - vnucující se novinář a parťák Tejden - a psí komisař Smirnov umožňující privátnímu vyšetřovateli dostat se na kobylku i osobám, na které oficiální struktury nestačí.

 

Na scénu vstupuje (nečekán, nezván) potřebný prvek odlehčení – smradlavý novinář Tejden. (strana 54)
Na scénu vstupuje (nečekán, nezván) potřebný prvek odlehčení
– smradlavý novinář Tejden. (strana 54)

 

 

Bez ocasu, ale s koulema

Knize tak jako správné „drsné škole“ nechybí sociálně-kritický podtext poukazující na nejrůznější nešvary společnosti rozdělené odlišnou životní úrovní, předsudky, rasismem, pozůstatky druhé světové války, mocenskými ambicemi… Blacksad jako temný rytíř, který díky osvícenému učiteli (jenž se dobročinností snažil odčinit své minulé skutky) povstal z bahna spodiny, nemá o svém okolí valné iluze, ale nevzdává se naděje. Přestože se odvážně postaví fašistickému Ku-Klux-Klanu se znakem sněhové vločky dělícímu zvířata na černá a bílá, i jemu je vlastní určitý konzervatismus. Podléhá zásadně jen šarmu kočičích krasavic (přičemž jim v posteli nikdy nepřekážejí ocasy), přestože třeba jeho expartnerka nezhrdla erotickým dováděním s vlkem, lvem nebo ještěrkou (taky na to dojela). Mezidruhové hrátky pěkně stmeluje kresba, která sice zdůrazňuje rozdílné prvky, ty jsou však podřízené celkovému vyznění, takže je obraz stylovým perfekcionismem včleňuje do jednoho konzistentního světa. Časté filmové střihy mezi celky, polocelky, detaily a netradičními úhly pohledu i další kinematografické postupy dynamizují příběh, ale díky precizní výtvarné práci nejsou tříštivě nepřehledné a dokáží vyprávění ozvláštniti subjektivizovat.

 

Pouliční rvačka, skóre 1:0 pro krokodýla. Zatím. (strana 134)
Pouliční rvačka, skóre 1:0 pro krokodýla. Zatím. (strana 134)

 

 

La Fontaine dnes

Podobně jako Strážci nabízí Blacksad alternativní americké dějiny, na rozdíl od Mooreovy kultovní dekonstrukce superhrdinského mýtu se však od skutečných událostí jen mírně odchyluje a nenahrazuje je odlišnými následky, pouze „realitu“ jemně variuje. Zejména v nejpolitičtějším příběhu Rudá duše se naráží na druhou světovou válku, jadernou krizi i antikomunistický „hon na čarodějnice“, jenže opravdové historické postavy alternují jejich komiksové verze. Potkáte tu psího malíře Litvaka (Mark Rothko), psychedelického buvolího básníka Greenberga (Allen Ginsberg) nebo zuřícího kohouta senátora Galla (Joseph McCarthy). Ale tím intertextuální narážky nekončí. Objeví se i fotografie Adolfa Hitlera, který je, snad v poctě dílu Arta Spiegelmana, samozřejmě kočka. Další Blacksadovou osudovou ženou je potřetí nešťastně vdaná intelektuálka Alma Mayerová (že by aluze na Almu Mahlerovou?), jejíž nejnovější kniha se nazývá La Fontaine dnes. „Máte rád bajky?“ ptá se laškovně hlavního hrdiny.

 

Pokud na tuhle otázku odpoví kladně i čtenář, komiksová alegorie plná zvířat jednajících jako lidé ho rozhodně nezklame. Potemnělé podobenství si každopádně zaslouží zájem i těch, kteří jinak kresleným příběhům příliš neholdují. Nakladatelství jej jako všechny tituly edice nabízí ve dvou verzích, tudíž si lze vybrat mezi dražší pevnou vazbou pro fajnšmekry, nebo o dvě stovky levnějším brožovaným vydáním.

AUTOR
Šárka Nováková

Šárka Nováková

Nezávislá publicistka s permisivním přístupem ke všem žánrům i stylům; čtenářka světa jako textu a textu jako světa.

>>> další články autora
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...