Blízko od sebe: Padesát stínů rodinného života | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Film

Blízko od sebe: Padesát stínů rodinného života

75% Recenze | Daniel Storch | 31.1.2014

Osage County patří mezi okresy státu Oklahoma. Popravdě je to hlavně nevýznamná díra, kde je akorát tak horko k zalknutí a všude všechno sto kilometrů daleko. Stejně tak se ale jedná o místo, kam americký dramatik, scenárista a divadelní herec Tracy Letts umístil svoji tvrdou a drsnou vztahovou tragikomedii August: Osage County, za kterou v roce 2008 obdržel Pulitzerovu cenu. Národní divadlo, ale třeba taky plzeňský "Tylák" uváděly tuto hru pod názvem Srpen v zemi indiánů.

A pokud jste z těch lidí, kterým nedělají dobře hádky, věčné rozbroje a nikdy nevyřčené pravdy rozmanité velikosti a důležitosti, radši se Osage County vyhněte širokým obloukem. Stejně jako filmové adaptaci výše uvedené hry, jež do českých kin vchází pod jménem Blízko od sebe. Mohli byste tam totiž narazit na Westonovy, matriarchální rodinnou hydru o značném počtu hlav, které na sebe nepřestávají řvát, jak je film dlouhý. Dokonce ani v momentě, kdy jedna z královen této pekelné famílie odchází na poslední fázi chemoterapie kvůli rakovině úst.

 

Blízko od sebe

 

 

Přitom ne že by Westonovi byli nutně odlišní od obyčejných lidí. Jako jednotlivci jsou to vlastně dosti pozoruhodné figurky. Navíc umějí být v určitých momentech značně zábavní, třebaže jejich humor má primárně podobu řezavého vrčení či asfaltově černých sarkasmů z hodně drsného sudu. A rozhodně se v této rodině hodně dobře orientuje, protože každý zde má svoji předem vytyčenou, jasně danou a vysoustruženou úlohu.

Matka rodu Violet, ta nemocná v podání Meryl Streepové, je misantropická, nenávistná a bolesti plná čarodějnice závislá na prášcích. Její sestra s tváří Margo Martindaleové je něco podobně zlostného, jen tolik nezobe, nelituje se a občas umí být velmi nepříjemný rodič. A pak zde jsou ještě Viloletiny dcerky, každá z jiného kusu hlíny. Tvrdá, chlapská a nesmlouvavá Barb, kterou skvěle vystřihla Julie Robertsová, starostlivá a pečující Ivy alias Julianne Nicholsonová a nakonec ordinérní a lehkomyslná Karen v podání Juliette Lewisové z Takových normálních zabijáků. To jsou hlavní planety, okolo kterých se všechno točí v dobrém i ve zlém. To jsou figury, jež si zde vzájemně mají co říct a musejí to udělat. Plus kolem nich krouží většinou mírně hříšní muži se sklony k tu většímu, tu menšímu packalství, občas roztomile nemotorní a občas dosti odpudiví, kteří ovšem už jen svojí přítomností akcelerují většinu probíhajících sporů. A popravdě je nemožné si obsazení tohoto snímku nezamilovat, protože výše uvedené superhvězdy doplňují za hrubší polovinu lidstva Ewan McGregor, Benedict Cumberbatch a Chris Cooper.

Ne, vážně, co do hereckých výkonů je Blízko od sebe opravdu výjimečnou podívanou. Tahle sbírka hereckých zázraků dokáže obrovské věci, jejich souhra je koncert, a dokonce před nimi couvá i pravda, že daný snímek není s to zapřít svůj původ konverzačky zpoza opony, který z něj čouhá každou druhou minutu. Tomu, kdo zařizoval casting snímku, patří pugét a bonboniéra k němu, protože obsazení všech postav je zde hodinářsky přesné a dokonale sedí. Ale i přes přítomnost natolik vybrané společnosti se dá jen těžko po návštěvě kina zbavit dojmu, že na vás někdo nakydal víc bláta, než bylo nezbytně nutné. A že se takto zasvinění necítíte úplně příjemně.

 

Blízko od sebe

 

 

Zatímco většina letošních filmů s oscarovými ambicemi volila spíše umírněnost při týrání diváků, spíše neznámý režisér John Wells zajíždí do lidských emocí tvrdě a bez skrupulí. Občas až sladkobolně. Jistě, ono mu také nezbylo nic jiného. Scénář k snímku napsal sám Tracy Letts, takže ve výsledku je utrpení jeho hlavních postav snad ještě více kondenzované, nebo alespoň jasněji viditelné. Tady se jde rovnou na jádro. A stejně tak je zřejmé, proč výchozí hra obdržela tolik cen.

Děj Blízko od sebe musí nějak oslovit asi každého člověka, protože defilé nejrůznějších kostlivců z rodinných skříní zde opravdu nebere konce a dojde asi na všechna zla, která jsou v tomto ohledu k dispozici. Nevěry, nedostatek ohledů, rodičovské chyby, přehlížející potomci, výčet je opravdu kompletní. Ale po jistém čase je už jen těžké se přemlouvat k přesvědčení, že právě tato exhibice pesimismu zde není jediným cílem. Respektive zatímco na všechny přítomné dopadají stále horší rány, a že je Lettsův příběh nejen poťouchlý, ale na mnoha místech regulérně zlý, samy postavy se nikam dál neposouvají, ale zůstávají pouze předmětem nekončící demolice. A uprostřed toho všeho stojí indiánská služtička coby jediný normální prvek ve vesmíru plném šílenství. Snad proto normální, že s danou famílií vlastně nemá nic společného. Ale že by došlo k něčemu většímu než ke konstatování, že lidé zkrátka umějí být krutí, a když na to dojde, občas vezmou zavděk prvním cílem, který je na ráně? K demonstrativnímu vykreslení faktu, že mezi upřímnou komunikací a sprostým urážením občas nemusí být rozdíl? Že by došlo čemukoli honosnějšímu než jen k projekci diapozitivů a momentek ze života rozpáraného, dodělávajícího, ale pořád ještě dýchajícího rodu? 

V tomto ohledu už Blízko od sebe nic víc nenabízí. Radši stupňuje nátlak skrze rostoucí kadenci odhalovaných tajemství, a že nakonec dojde na opravdové trumfy. Přitom ale určitě nejde tvrdit, že by účast na této truchlivé "přečůrávané" nebyla divácky atraktivní. To bez pochyby je. Jen zkrátka nenabízí vedle konverzačních přestřelek žádnou velkou hloubku ani prostor k zamyšlení, nedej bože k ztotožnění se. Na to je zas většina předložených charakterů buď příliš extrémistická, anebo vhozená do příliš extrémních situací. Na druhé straně o to více ale vzniklo místa pro již avizované herecké řádění, kde kromě Meryl Streepové nečekaně dramaticky vyniká i Julie Robertsová, a to opravdu velmi razantním způsobem. Tak razantním, že by jí člověk Oscara, na kterého je nominována, vlastně skoro přál, navíc s vědomím, že tentokrát si ho coby tahoun filmu bez řečí zaslouží.

 

Blízko od sebe


Foto: Bontonfilm

AUTOR
Daniel Storch

Daniel Storch

…s hlubokou úklonou báječným lidem s klikou a jejich zázračným pohyblivým obrázkům…

>>> další články autora

Termín konání: od 30.1.
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...