Česká měna v Hadivadle: Politický apel T. G. M. a spol. aneb tváře z bankovek ožívají… | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Divadlo

Česká měna v Hadivadle: Politický apel T. G. M. a spol. aneb tváře z bankovek ožívají…

95% Recenze | Kateřina Lahodová | 12.10.2011

První premiérou divadelní sezóny 2011/2012 souboru brněnského Hadivadla se stala inscenace Česká měna, která byla uvedena ku příležitosti Dne české státnosti výjimečně na Nové scéně Národního divadla v Praze. Brněnská premiéra se odehrála o dva dny později, tedy 30. září 2011. Tato monetární symfonie, jak zní podtitul inscenace, je schůzkou osmi cestovatelů v čase, osmi postav z české historie – Přemysla I. Otakara, Anežky české, Karla IV., Jana Amose Komenského, Boženy Němcové, Františka Palackého, Emy Destinové a Tomáše Garrigua Masaryka, jejichž společným jmenovatelem není jen skutečnost, že jsou vyobrazeni na českých bankovkách, ale spojuje je především politická a kulturní reprezentace českých zemí. Každý z nich symbolizuje vlastnosti, jako jsou poctivost či rovnost, a hájí ideje demokracie, humanity, národní sounáležitosti a vzdělanosti, které jsou v dnešní době považovány za překonané a snad i za slabošské.

 

Česká měna, zdroj: Hadivadlo



Jednotlivá představení jsou uváděna aktuálními zprávami z domova, čímž režisér Amsler a dramaturgyně a autorka textu Anna Saavedra navozují ústřední téma České měny - současnou apolitičnost společnosti a chronický nezájem o společenské dění. Inscenace je vystavěna z lyrických výstupů postav na scéně oproštěné od složitých scénických staveb, dále z obrazů s nádechem sitcomu odehrávajících se v pojízdné místnosti, která navozuje dojem prosté světnice z počátku 20. století, a také z výstupů voicebandu, jenž ční nad scénou jako pomyslný boží soud. Tento soubor nesoucí název Ústaf-Voiceband.cz recitoval a pěl pod vedením Zdeňka Šturmy úpravy známých písní (Ach synku, synku,…) nebo básní (Čechové jsou národ dobrý od Karla Hynka Máchy), ale i nové a nápadité skladby (např. zpracování tématu Vltavy). Auditivní složku dále doplňovala sice reprodukovaná, avšak dominantní hudba Bedřicha Smetany.


Kostýmy pro jednotlivé postavy, které navrhla Marie Mukařovská, jsou univerzální a nechybí jim vždy důmyslný detail charakterizující postavu i historické období, které zastupuje. Navíc černé obleky mužů vtipně, v pase a na klopě, oživují barevné odkazy k jednotlivým bankovkám. Věrně působí i práce maskérky a vlásenkářky Anny Pilné, vousy a účesy až na jednu výjimku dokonale kopírují obvyklá vyobrazení osmice osobností. Nejlépe je podoba, držení těla, chůze a gesta vyjádřena u postavy T. G. Masaryka, kterou ztvárňuje Martin Siničák. Je hubený, vysoký, dokonale nalíčený a učesaný, přesně vystihuje Masaryka, jak jej známe z historických dokumentů; stojí vždy s váhou přenesenou na přední polovině chodidel s rukama za zády, pohrává si se cvikrem a mhouří oči. S podobným zaujetím pro detail jsou zahrány všechny postavy. Emu Destinovou Erika Stárková zpodobňuje coby živelnou, vášnivou, úspěšnou a emancipovanou ženu s občasným cizím přízvukem a s patřičným sebevědomím, která má zálibu v rybaření. Františka Palackého zase autorka Saavedra a herec Jan Grundman definují občasnými paradoxními německými výrazy, které jsou pro obrozence a bojovníka za český jazyk v takovéto společnosti ponižující. Grundman navíc Palackého dotváří jistou mírou panovačnosti, která se mimo jiné projevuje pohráváním si s holí při jeho obhajobě rukopisů. Kamila Kalousová v roli Boženy Němcové je ztělesněním emancipace, důstojného ač důrazného až apelativního jednání. Jana Amose Komenského ztvárňuje Jiří Valůšek, jehož zanícení při obhajobě Komenského myšlenek je přesvědčivé a dotažené. Karel IV. Jana Lepšíka je hrdým státníkem, který si chtěl na schůzi jen otřít pot z čela, proto sňal svou korunu z hlavy a rázem byl na světě název pro českou měnu – koruna česká. Sára Venclovská coby Anežka česká se stala dokonalým ztělesněním světice, zvláště pak při závěrečné modlitbě ke svatému Václavu. V roli Přemysla I. Otakara se představil Marián Chalány, který vytvořil postavu rázného vojevůdce neustále brousícího svůj meč.

 


Česká měna, zdroj: Hadivadlo


Jednotlivé postavy mají v inscenaci dvojí tvář, která se projevuje nejčastěji v mluvě a stylizovaném jednání. Většinou zůstávají důstojnými řečníky, k proměně dochází až ve scénách ze světnice. Při briefingu o názvu české měny a při sporu o pravost rukopisů herci rozehrávají postavy s jemným karikaturním nádechem, který vyvstává například z francouzského přízvuku Karla IV., Masarykova „tož“, z bojovného hrubiánství Přemysla I. Otakara, z Palackého germanismů, nebo z kouzelnického čísla Anežky české, která učinila zázrak, a v Palackého ústech se zjevilo natvrdo uvařené vejce. Spíše než karikaturní jsou ale tyto nuance důležitými komickými detaily jednoduše charakterizující a zlidšťující každou z postav tím, že promítají obecně zažité stereotypní představy o jednotlivých osobnostech české historie do konkrétních dramatických postav a tím tyto představy v podstatě negují. Takže jací vlastně byli?

 


Česká měna, zdroj: Hadivadlo



Česká měna je výjimečnou syntézou komických scén postavených na střetech mezi jednotlivými historickými postavami a jejich charaktery, výjevů nesoucích stále aktuální politické a společenské ideály a poselství, silou lidského hlasu, který se nese do hlediště prostřednictvím voicebandu, projekcí na zadní prospekt a Smetanovou hudbou. Závěrečnou scénou, v níž Masaryk, Palacký a Komenský dotlačí své kolegy na scénu v nákupních vozících, nás inscenátoři důrazně nabádají k rozvaze a připomínají nám, že naše země je v našich rukou a naše budoucnost závisí jenom na nás.

 


Česká měna, zdroj: Hadivadlo


 


Termín konání: od 1.10.
Kde: Hadivadlo
Adresa: Alfa pasáž, Poštovská 8d, Brno
Další info: http://www.hadivadlo.cz/
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...