Čtení na léto aneb prázdniny plné knih | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Knihy

Čtení na léto aneb prázdniny plné knih

Šárka Nováková | 1.7.2015

Neexistuje lepší společník na cesty, prázdniny, dovolenou, nebo zkrátka jen pro chvíle odpočinku, než dobrá kniha. Vybrali jsme pro vás 25 převážně nových titulů, které by vás letos mohly doprovázet do vytoužené destinace, ať už máte rádi domácí či zahraniční autory, náročnější texty nebo spíPše oddechovky.

 

 

letni-cteni-15-1
Dobrou knihu si v létě 1955 uměla o pauze při focení kolekce plavek vychutnat i Marilyn Monroe. Zachytila ji při tom fotografka Eve Arnoldová, která tak spolu se svým objektem celému světu ukázala, že četba kvalitní literatury je sexy: „Nemusí pózovat, nepotřebujeme jí ani vidět do tváře, z fotografie vyzařuje absolutní soustředění, a nic není víc sexy než absolutní soustředění,“ prohlásila o snímcích spisovatelka Jeanette Wintersonová. (Více o četbě filmové hvězdy a měnícím se pojetí čtenářství najdete mimo jiné v jednom z našich tipů ŽENY A KNIHY).

 

ČESKÁ LITERATURA


DO TMY
Anna Bolavá

Nečekaně intenzivní sběr bylin od jara do léta, který může jednoho i stát o hodně víc než jen spálená záda, poštípané ruce a travou pořezané prsty. Text stejně maniodepresivní jako jeho hrdinka Anna, která se záměrně sociálně izoluje ve zděděné vesnické chalupě a většinu času tráví sbíráním rostlin či květů dle příslušeného ročního období i odměny z výkupny. Protagonistka, která si na svůj osamělý životní styl přivydělává překládáním, sice zná všechny léčebné účinky, ale o ně tu v zásadě nejde – s jejími psychickými ani fyzickými problémy jí stejně nepomohou (a s lékaři je konzultovat nehodlá). Je otázkou cti dovléci každé úterý na váhu sběrny těžce vydobyté dekagramy či dokonce kila vysušeného listí a odkvačit s vítěznými desetikorunami za dalším horečnatým trháním flóry. Ústřední postava je rozpolcena v paradoxu, kdy ke starému světu se vrátit neumí a v novém se jí přebývat nechce. Lidé, kteří na vsi zbyli, dávno netvoří komunitu, přesto se ale navzájem bedlivě sledují – nikoli kvůli případné pomoci, ale pro přehled. V tom se nevymyká ani pasivně agresivní Anna, která směrem k čtenáři stejně jako místní drbny glosuje zpackané osudy ostatních (snažíc se vynechat svůj ještě nevydařenější), ale neustále upozorňuje, že ona je jiná. To já bych nemohla, taková já nejsem, na to nemám povahu, tohle bych neudělala… Její čím dál sebedestruktivnější jinakost ale směřuje do tmy: do tmy musí mít sklizeno, do tmy na půdě dává kořist usušit, do tmy marně zírá, když nemůže spát, do tmy se touží ponořit.

 

letni-cteni-15-2
DO TMY (Anna Bolavá, Odeon, 2015)

 

 

ROTHSCHILDOVA FLAŠKA
Petr Šabach

Zkušenost, že veškerá faux pas, všechny trapné zážitky, choulostivé situace nebo nepříjemné události se v jistém odstupu mohou stát humornými historkami, uvádí autor ve svých knihách v praxi už léta. Dalo by se říci, že je to pozitivním i negativním aspektem jeho tvorby, neboť svým příznivcům v nové próze přináší v podstatě totéž, co předtím. Příhody se mírně obměňují; typ vypravěče, způsob jeho podání a nastíněná nálada zůstávají. I tentokrát se hrdina důchodového věku nejprve vypovídá z několikera absurdních zážitků s byrokraty, přidá pár hospodských konverzací a po nečekaném zasvěcení do tajů proutkaření, k němuž se zpočátku staví skepticky, se z předraženého pražského bytu odstěhuje do maringotky. To je však jen úvod k výletu do Londýna s přítelkyní, jejíž vnučku je třeba zachránit před celoživotním splátkovým kalendářem či vězením. Děvče pracující jako au pair totiž v mírném rauši vypilo svému zaměstnavateli titulní archivní lahev vína, jejíž cena přesahuje možnosti obyčejného smrtelníka. Na tomto půdorysu rozehrává Šabach zápletku s „podrazáckým“ plánem, jak hloupý Honza přechytračil anglického milionáře. Je to nerealistické, místy otřepané, ale pořád je to celkem dost zábavné.

 

letni-cteni-15-3
ROTHSCHILDOVA FLAŠKA (Petr Šabach, Paseka, 2015)

 

SPOUŠŤ
Sára Vybíralová

Namísto mediálně tolik propíraného kosočtverce na obálce sbírky by ducha povídek jako symbol lépe vystihoval třeba džbán s utrženým uchem, nebo „poslední“ kapka. Deset vyprávění totiž spojuje právě spouštěcí moment, kdy jejich protagonistům dojde trpělivost s aktuálním stavem věcí, takže přistoupí k činu, který by jej mohlo zvrátit. Společný mají často také okamžik následku, jímž může být zase pěkná spoušť. Ženské ladění, na které se snaží upozornit grafické ztvárnění knihy, je sice patrné (i mužské postavy občas rozvažují poněkud holčičím způsobem), nikoli však klíčové. Vzhledem ke svému kosmopolitnímu rázu a umístění působí situace jakoby neukotveně až odcizeně, souzní tak ale s obdobnou charakteristikou aktérů a jejich pocitů existenciální prázdnoty. Jednotlivé příspěvky mají různorodou délku i mírně kolísavou kvalitu, výrazně povedené závěrečné texty Pořádek a Pevnost však celkový dojem táhnou nahoru.

 

letni-cteni-15-4
SPOUŠŤ (Sára Vybíralová, Host, 2015)

SVĚTOVÁ LITERATURA


VŠICHNI JSME Z TOHO ÚPLNĚ NA VĚTVI
Karen Joy Fowlerová

Román ověnčený Literární cenou PEN/Faulkner a nominovaný na Man Bookerovu cenu za rok 2014 se jen těžko charakterizuje bez spoilerů. Na první pohled jde o zpověď vysokoškolačky Rosemary, která v rozhodujícím období hledání sebe sama pochopí, že nemůže dospět v celistvou osobnost, aniž by se trochu porýpala v problematické rodinné minulosti. Jenže kde začít, když ji coby upovídanou malou holku odjakživa usměrňovali, aby všechno vyprávěla raději až od prostředka… Ačkoli se zdá, že je Rosemary jedináček, kdysi v jejím životě figuroval starší bratr a sestra, která pro ni byla téměř dvojčetem. Teď se o nich ale v užším kruhu ani na veřejnosti nemluví. Příběh o dobrých úmyslech, které dláždí dobře známou cestu, v jejímž cíli čeká pláč a skřípění zubů, je o něčem trochu jiném, než jsou obvyklí kostlivci ve skříni a obligátní rodinná traumata. Román nabitý emocemi se vyhýbá sentimentalitě a šokuje tím, k čemu může dojít následkem obětavosti a lásky stejně jako lhostejnosti, rezignace nebo jen snahy o návrat k normálu.

 

letni-cteni-15-5
VŠICHNI JSME Z TOHO ÚPLNĚ NA VĚTVI (We Are All Completely Beside Ourselves, Karen Joy Fowlerová, Plus, 2015)

 

 

ROVINY ŽIVOTA
Julian Barnes

Zatím poslední autorova próza se opět pohybuje na pomezí beletrie, eseje a zpovědi či biografie, díky čemuž překračuje hranice všech uvedených žánrů. Kdo jiný by na počátky létání balonem a fotografování navázal románek francouzské herečky Sarah Bernhardtové s anglickým dobrodruhem Fredem Burnabym a hlubokou osobní ztrátu? Přesto však sofistikovaně vystavěný triptych (Hřích výšky, Na rovinu, Ztráta hloubky) tematizující právě spojení zdánlivě nespojitelného nejen funguje, ale především silně působí. Jeho čtenářům pravděpodobně nejvýrazněji utkví závěrečná část, v níž autor-vdovec důsledně líčí dopad smrti milované osoby a následné truchlení, které nelze redukovat ani rozfázovat na lékařskou či psychoanalytickou terminologii, protože zahrnuje každou rovinu života od vzpomínek, společných známých, přes nemožnost dosud obvyklého sdílení, až po zradu všednodenních předmětů, které zůstávají stejné i ve změněné situaci. Barnes nenabízí útěchu či snadné východisko, ale výsostně literárními prostředky dokáže zdánlivě prostě zprostředkovat nepřenosnou zkušenost, která je navzdory své tragičnosti součástí lidské existence.

Kdo by v kontemplaci po dočtení útlého svazku zatoužil po dalších Barnesových textech, může sáhnout po sbírce Stolek s citrony (Plus), a která by měla v překladu Viktora Janiše vyjít na začátku srpna. Jednu z povídek zařazených v připravovaném souboru také zmiňuje v doslovu Rovin života ve spojitosti s autorovým oblíbeným námětem ošidné paměti literární kritik a redaktor Petr Matoušek, který trojici próz redigoval.

 

letni-cteni-15-6
ROVINY ŽIVOTA (The Levels of Life, Julian Barnes, Odeon, 2015); STOLEK S CITRONY (The Lemon Table, Julian Barnes, Plus, srpen 2015)

 

 

KDY BUDE KONEČNĚ ZASE VŠECHNO TAKOVÉ, JAKÉ TO NIKDY NEBYLO
Joachim Meyerhoff

Román německého spisovatele a divadelního herce klame tělem. Autor zřejmě těží ze své vlastní životní zkušenosti, kdy stejně jako mladý (a postupně stárnoucí) vypravěč vyrůstal v neobvyklém prostředí psychiatrického ústavu. Ovšem ne jako pacient, nýbrž syn tamějšího primáře. Postava otce je v tomto mistrně napsaném Bildungsromanu skrývajícím se za roušku humoristické literatury stěžejní. K tomu, aby bylo dětství hlavního hrdiny ideální, už schází pouze dostatečné uznání jeho starších bratří a povolení chodit spát později než v devět, kdy je dobrodružný film obvykle v nejlepším. Tatínek, na jednu stranu vykreslený coby komická postava zažívající díky své tělesné neohrabanosti nejednu veselou příhodu tvořící rodinnou kroniku, na stranu druhou považovaný za schopného a autoritativního muže, který má své místo dobře pod kontrolou, je přitom nadmíru sečtělým, moudrým, veselým a dobromyslným vládcem svého klinického panoptika. Zejména v první půli knihy není o vtipné situace nouze. S dospíváním protagonisty však kniha neurčitě potemní a co se zdálo být jasné, přehledné a v naivním dětském vnímání idylické, nabývá nejasnosti a získává trhliny. Zdánlivě přehledný vzor vyprávění může být ve skutečnosti záludným labyrintem slov, na jehož konci možná na poutníky číhá zjištění, že jejich cesta byla spíše blouděním.

 

letni-cteni-15-7
KDY BUDE KONEČNĚ ZASE VŠECHNO TAKOVÉ, JAKÉ TO NIKDY NEBYLO (Wann wird es endlich wieder so, wie es nie war, Joachim Meyerhoff , Plus, 2015)

 

 

SNĚHOVÁ KRÁLOVNA
Michael Cunningham

Americký spisovatel Michael Cunningham se stal literární hvězdou zejména díky Hodinám – románové odpovědi na Paní Dallowayovou, kterou zfilmoval režisér Stephen Daldry. Také autorův další česky vydaný román Sněhová královna patří zřejmě k vrcholům jeho tvorby. Spisovatel v něm rozvíjí nenápadnou hru vztahů utvářejících komorní drama v prostředí liberálních newyorských intelektuálů a umělců. Protagonistou je nadaný, leč nezacílený a neukotvený Barrett Meeks, který sdílí byt se svým bratrem pokoušejícím se prorazit coby písničkář a jeho na rakovinu umírající manželkou. Melancholický román je však rozhodně něčím víc než jen další variací na předem prohraný souboj s krizí středního věku a ztrátou životního zápalu. Uvozující obraz ze stejnojmenné pohádky Hanse Christiana Andersena upomíná na zmizelý svět prodchnutý naivní vírou v magickou moc, zároveň se pojí s klamavým světelným zjevením, jež hrdina spatří uprostřed zimní zasněžené noci v Central Parku. Jde skutečně o neurčitý pokyn od Stvořitele, že nad ním bdí jeho božské oko, nebo pouze o náhodný smyslový přelud? Hraje si Bůh s postavami kostky? Jak žít ve světě, kde splývá hranice oddělující náhodnou informaci od skutečného významu, osud od záměrné snahy a naději od zoufalství?

 

letni-cteni-15-8
SNĚHOVÁ KRÁLOVNA (Snow queen, Michael Cunningham, Odeon 2015)

 

 

BOHYNĚ MALÝCH VÍTĚZSTVÍ
Yannick Grannecová

Kurt Gödel byl možná nejvýznamnější logik moderní doby, jehož věta o neúplnosti nevratně zasáhla veškerý svět matematiky i formální logiky. Jeho manželka Adele byla „obyčejná“ vídeňská krasavice s nenaplněnou ambicí stát se populární hvězdou, jejíž oddanost poněkud paranoidnímu a postupně čím dál šílenějšímu choti vyžadovala do velké míry popření sebe sama – odsunutí vlastního života do stínu velkého génia. Bohyně malých vítězství ovšem rozhodně není dojímavým melodramatem opatřeným puncem historických osobností a espritem pro mnohé nesrozumitelného světa exaktních věd. V jejím románu se střídá linie současná, v níž se mladá badatelka návštěvami v domově pro seniory snaží přesvědčit svéráznou Adele, aby bohatý intelektuální odkaz svého manžela přenechala archivu Institutu pokročilých studií v Princetonu, s linií historickou, v níž pohledem Adele sledujeme její manželské peripetie. Příběh Gödelových se odvíjí od seznámení v meziválečné Vídni až po trvalé usazení v Princetonu, kde Gödel platil rovným dílem za podivína i za intelektuální hvězdu přátelící se nerozlučně s Albertem Einsteinem. Grannecková dle vlastních slov věnovala značné úsilí zevrubnému studiu historických pramenů, dokumentů i širokému intelektuálnímu kontextu Kurta Gödela a jeho princetonských kolegů. Na její knize je znát entuziasmus i slušná erudice. Dílo je tak zajímavou sondou do každodenní existence myšlenkových titánů i jejich nebližšího okolí, a zajímavě také tematizuje kontroverzní otázku týkající se společenské hodnoty lidí z hlediska jejich různorodých „zásluh“.

 

letni-cteni-15-9
BOHYNĚ MALÝCH VÍTĚZSTVÍ (Déesse des petites victoires, Yannick Grannecová, Argo, 2015)

 

 

LITERÁRNÍ SPOLEK LAURY SNĚŽNÉ
Pasi Ilmari Jääskeläinen

Navzdory pochvalným citacím uvedeným přímo na obálce (a anotaci na zadní straně) román téměř v ničem nepřipomíná znepokojivost Lynchových filmů. Blíže už je tvrzení, že v sobě má něco ze snovosti a nedořečenosti některých motivů, které lze najít v raných Murakamiho dílech. V městečku Zaječín založila slavná spisovatelka dětských knížek Laura Sněžná před lety spolek, do něhož mohlo vstoupit celkem deset vybraných nadaných dětí, z nichž pečlivým tréninkem vychovala spisovatele, kteří se občas scházejí i v dospělosti coby slavné literární celebrity. Poslední desáté místo však zůstalo neobsazeno. Poté, co mladá učitelka Ella Milanová vydá v místním plátku povídku, v níž se vyrovnává se svou neplodností, je přizvána, aby se k autorské líhni přidala. Do cesty její vysněné kariéry však vstupuje celá řada podivností: na uvítacím večírku záhadně zmizí zakladatelka sdružení, ve „zmutovaných“ románech z místní knihovny je uveden chybný text i odlišný děj a členové spolku pořádají zvláštní hry na pravdu, při kterých na sebe za nocí číhají v temných koutech a podávají si navzájem pentatonal sodný. Ella se rozhodne pomocí hry získat zákulisní informace o letitém fungování uzavřeného kroužku, o němž chce napsat vědeckou práci, při tom ale zjistí další utajované skutečnosti.

 

letni-cteni-15-10
LITERÁRNÍ SPOLEK LAURY SNĚŽNÉ (Lumikko ja yhdeksän muuta, Pasi Ilmari Jääskeläinen, Paseka, 2015)

 

BABIČKA POZDRAVUJE A OMLOUVÁ SE
Fredrik Backman

Švédský autor se proslavil už románem Muž jménem Ove (která si u nás udělala slušné jméno i jako oceňovaná audiokniha) a v nastoupeném umném balancování na hranici kýče, v prostoru mezi humorem a dojetím pokračuje i jeho druhý do češtiny přeložený román. Na svůj věk předčasně vyspělá (neboli přemoudřelá) sedmiletá Elsa má největšího spojence v babičce, která se neváhá vloupat do ZOO, bránit zatčení a svlékat před Jehovisty – zkrátka je s ní náramná legrace. Když ji ale zachvátí zákeřná choroba, jejím posledním přáním je, aby vnučka doručila konkrétní osobě omluvný dopis. Akt předání odstartuje „cestu za pokladem“, během které Elsa odhalí dosud netušené souvislosti mezi téměř všemi lidmi ze svého okolí a babičkou, která nebyla vždycky jenom rozvernou seniorkou. Podobně jako v předchozí knize autor ukazuje, že i ti nejnesnesitelnější hašteřiví sousedé či nejpodezřelejší podivíni mají bohatý vnitřní život a spoustu nemilých zkušeností, které z nich udělaly osoby, jakými se dnes jeví být. Vybízí k toleranci, pochopení, hravosti a otevřenosti – a kdo by takovému humanistickému apelu odolal? Je to midcult, jako když vyšije, ale komu by to vadilo, když se u něj lze z plna hrdla smát i brečet.

Knížku můžete do 6. 7. 2015 zkusit vyhrát v naší soutěži.

 

letni-cteni-15-11
BABIČKA POZDRAVUJE A OMLOUVÁ SE (Min mormor hälsar och säger förlåt, Fredrik Backman, Host, 2015)

 

 

KOKOSCHKOVA LOUTKA
Alfonzo Cruz

Portugalský spisovatel ve své knize nadšeně vrství asambláž příběhů, motivů a myšlenek. Zalíbil se mu také skutečný příběh s bizarním vyústěním milostného vztahu mezi někdejší múzou Almou Mahlerovou a malířem Oskarem Kokoschkou – výtvarník nesl rozchod tak těžce, že si nechal vyrobit od slavné umělkyně Hermíny Moosové hyperrealistickou napodobeninu Almy v životní velikosti, s níž pak až do doby, než se od bývalé milenky konečně emancipoval, dokonce vyrážel do společnosti. Příběh loutky však tvoří jen nepatrný a pouze zdánlivě centrální prvek v seskupení matrjoškovitě vnořených vyprávěních. V knize se mísí ozvuky válečných traumat i židovské mystiky, taje lásky s kouzlem zapadlých knih, hledání osobního štěstí, Boha i smyslu lidského údělu. Ačkoli to může vyznívat podezřele, nejedná se naštěstí o variaci na způsob instantního duchovna knih Paula Coelha. Kokoschkova loutka vyniká nezbednou poťouchlostí, v níž nelze nic brát tak úplně vážně. Na druhou stranu v ní nelze nic brát ani zcela nevážně. Lehkému tónu odpovídá i víceméně fragmentární styl vyprávění odvíjející se v krátkých kapitolkách doprovázených ilustracemi ve stejném duchu. Spletitost děje lze jen obtížně naznačit: čtenářům se kupříkladu ukazuje pouze pár vybraných částí z fiktivní knihy jednoho zapomenutého a rovněž fiktivního literárního mystifikátora, jehož dílo dle ilustrativní paginace čítá několik tisíc kapitol. To všechno přitom rámuje příběh pátrání po rodinných vazbách… Slovy jednoho z autorových hrdinů: skutečnost netvoří jen to, co se stalo, ale také to, co se stát mohlo, či to, co si někdo pouze představuje.

 

letni-cteni-15-12
KOKOSCHKOVA LOUTKA (A Boneca de Kokoschka, Alfonzo Cruz, Argo, 2015)

 

AVANTGARDA


RECYKLITERATURA
Vojtěch Mašek a Karolina Voňková
, eds.

Objemný 350stránkový svazek s minimem textu si asi nepřibalíte na ukrácení dlouhé jízdy vlakem nebo k četbě na pláži. Zůstáváte-li ale většinu prázdnin ve městě, pomůže vám léto vnímat v trochu jiném duchu. Není nutné jej přečíst celý najednou, stačí prolistovat pár stránek u kávy před cestou do práce a hravá absurdita zobrazených scén vás příjemně naladí, i kdyby vás čekal den strávený v té nejkafkovštější instituci. Výpravná bichle sestává ze starých fotografií, doplněných vystřiženými texty ze zcela jiných zdrojů. Výsledné kombinace – obrazové fragmenty surrealistického až dadaistického charakteru – působí na čtenáře silou „jednoduchého vtipu, zenové básně, groteskní situace, znepokojujícího dialogu nebo minimalistické repliky“. Pro bližší představu můžete zabrousit na Facebook projektu. Kniha je svou podstatou také ideálním dárkem, ať už jím uděláte radost sami sobě, nebo někomu jinému.

 

letni-cteni-15-13
RECYKLITERATURA (Vojtěch Mašek a Karolina Voňková – editoři, Lipnik, 2015)

 

 

BRANDOVO BLATO
Arno Schmidt

Román je čtvrtou česky vydanou knihou nekompromisního autora, jehož osobní přístup k životu i umění byl stejně radikální a umíněný jako samotné jeho texty. V úsečných, významově i graficky hutných odstavcích na způsob deníkového vyprávění se nám představuje hlavní hrdina (jenž je do značné míry autobiografickou postavou samotného spisovatele) a jeho bohatou fantazií i obdivuhodnou erudicí vyživovaný duševní svět. Děj je situován do fiktivní obce Blakenhof těsně po druhé světové válce, kdy se protagonista zabydluje v poněkud chudých poměrech, aby zkoumal prameny k chystané monografii o německém romantikovi Friedrichu de la Motte Fouqué a žil v prostředí, které svým přírodním kouzlem formovalo jeho básnickou osobnost. Svět umění se hrdinovi prolíná s místem jeho nového bydla, jehož okolí tvoří bažinatá a lesní krajina (k jejímu vykreslení Schmidta inspirovala skutečná krajina Lüneburského blata, kde žil). V autorově živé mysli ji postupně zabydlují gnómické bytosti, prolínají snové scény a parafrázují se v ní obrazy z díla jeho uměleckých oblíbenců. Brandovo blato je náročným, ovšem veskrze originálním textem, který nechává oživnout autonomní prostor umělce z rodu tvůrců-demiurgů. Pokud se chcete vystavit geniu loci mokřin, luhů a hájů, může pro vás být nevšedním intelektem svázaná imaginace Arna Schmidta překvapivým objevem.

 

letni-cteni-15-14
BRANDOVO BLATO (Brand´s Haide, Arno Schmidt, Opus, 2014)



KONZUMÁRIUM
David Cronenberg

David Cronenberg je znám především coby nevšední filmový tvůrce, jehož snímky mapující fyzické i duševní anomálie, hraniční stavy a překračování limitů toho, co obvykle znamená býti člověkem. Jeho románový debut přitom za pověstí svého autora nezůstává pozadu: je plný bizarních témat a nejednoznačných významů. Knihu lze považovat také za hypertrofovaný obraz postmoderní společnosti, v níž komerční a konzumní díla zároveň kritizují to, co představují a naopak. Okrajovost a alternativa je ostatně tím, co z velké části utváří myšlení i estetiku středního proudu, proč tedy nebýt podvratný a nevyužít sebekritiky coby jednoho z lákadel. Protagonisty knihy tvoří mladý pár senzacechtivých novinářů a fotografických fetišistů, kteří se zálibně zaměřují na neobvyklé a okrajové fenomény: alternativní léčbu rakoviny prsu pomocí radioaktivních kuliček, ojedinělé psychosomatické poruchy či domnělý případ kanibalismu mezi párem francouzských filosofů zabývajících se právě kulturou konzumu. Cronenbergovo dílo můžeme vnímat také jako hru na hledání významu: Lze jej ještě objevit v prostředí, kde zdánlivě všechno souvisí se vším, kde jsou jednotlivé prvky díky své výstřednosti natolik spektakulární, že přece musejí dávat nějaký komplexní obraz? A především: Kdo vlastně potřebuje najít specifický význam – čtenář, postavy, nebo jejich autor? Cronenberg se ukazuje jako vynalézavý, ironický a stylisticky vytříbený spisovatel, jenž dle očekávání poněkud uniká jednoznačnému zařazení. Jeho text je dílem šprýmaře, který však svou hru bere velmi vážně. Stejně jako si hrdinové snímku eXistenZ nemohou určitě vědět, zda se z některé herní simulace nevynořili do své skutečné reality, ani čtenáři Konzumária si nemohou být jisti, v jaké úrovni literatury se to vlastně octli a kam je takové čtení zavede.

 

letni-cteni-15-15
KONZUMÁRIUM (Consumed, David Cronenberg, Argo, 2015)

 

 

DETEKTIVKY


CAMILLE
Pierre Lemaitre

Třetí část původně zamýšlené volné trilogie, jejíž druhý díl Alex před nedávnem rovněž vydalo nakladatelství Kniha Zlín (první díl ovšem česky zatím nevyšel), své čtenáře opět donutí podlehnout všem nerealistickým situacím, do nichž autor vodí své loutky. Protagonistou série je Camille Verhoeven – výtvarně nadaný detektiv poněkud trpasličí postavy, ovšem též s nezdolnou urputností a velkou sílou charakteru. Lemaitrovy romány mají zcela záměrně na první pohled až neuvěřitelně vykonstruovanou zápletku, kterou však její tvůrce dokáže své čtenáře provést s přirozenou bravurou tanečníka, který má pod kontrolou každý krok, i když by se měl logicky svíjet v křečích. Za autorovy literární kreace by se zkrátka nemusel stydět ani Fred Astaire. Stejně jako v Alex, i zde autor působivě přešlapuje mezi brutalitou fyzického světa, jíž vystavuje své oběti, a nadhledem fikce. Inspektor Verhoeven nejprve přišel o manželku, a i když ví, že k tomu nemá žádný rozumný důvod, pevně věří, že si od něj zlý osud již vybral svoji nezbytnou daň a vydal se zase o dům dál. Když je však jeho přítelkyně coby náhodná oběť vystavena přepjatě agresivnímu útoku během přepadení klenotnictví, vše nasvědčuje tomu, že si jej neštěstí přece jen oblíbilo. Byla však oběť skutečně náhodná? V Lemaitrových románech totiž nic není takové, jak se to na první… vlastně ani na druhý pohled jeví.

Knížku můžete do 9. 7. 2015 zkusit vyhrát v naší soutěži.

 

letni-cteni-15-16
CAMILLE (Sacrifices, Piere Lemaitre, Kniha Zlín, 2015)

 

 

MÍSTO PRO TAJNOSTI
Tana Frenchová

Čtenáři předchozích čtyř česky vydaných detektivek autorky pravděpodobně žádné doporučení nepotřebují. Dlužno však dodat, že pátá kniha je přece jen trochu jiná. Znovu se odehrává na působivém místě, jehož prostory by se mohly metaforicky ztotožnit s komnatami podvědomí (internátní škola pro dívky situovaná ve starobylém sídle). Opět v ní nechybí nostalgické aspekty nerealistické idyly (svorné holčičí přátelství v době dospívání), které se dotýkají osobního problému hlavního vyšetřovatele; a zjištěný výsledek pátrání zase vzbuzuje spíš melancholii než radost z vítězství spravedlnosti. Jak je spisovatelčiným dobrým zvykem, je už aspirující detektiv Stephen Moran čtenářům nejspíše povědomý: z vedlejší úlohy v románu Na Věrnosti. Není to ale jediný starý známý – velkou část příběhu nám totiž nezprostředkovává jenom pátrající Stephen, ale také vševědoucí vypravěč sledující události před vraždou očima studentky Holly Mackeyové, dcery ostříleného kriminalistického mazáka Franka Mackeyho, s nímž se na stránkách románu rovněž potkáme. Pro ty, kteří s tvorbou Tany Frechchové dosud obeznámeni nejsou, je to možná trochu galimatyáš nicneříkajících jmen (a nelze než jim navrhnout, aby si letos na prázdniny vzali spíš její první a možná dosud nejlepší knihu V lesích). Ostatní si ale tenhle irský výlet užijí, přestože je v něm vzhledem k prostředí chvílemi snad až příliš dívčích fantazií a méně napínavé detektivky, než bylo doposud zvykem.

 

letni-cteni-15-17
MÍSTO PRO TAJNOSTI (The Secret Place, Tana French, Argo, 2015)

 

 

KREV NA SNĚHU
Jo Nesbø

Návrat k jednoduchosti, který slavný norský detektivkář vyhlásil v rozhovorech při své jarní návštěvě Prahy, se příznivě projevil na jeho retro projektu, jímž na čas odpočívá od Holeovské série. Nejde totiž tak docela o přesun mistra nadměrně komplikovaných zápletek k přímočaré krimi, jako spíš o promyšlenou noirovou jednohubku. Stejně jako její hlavní hrdina není tak prostoduchý, jak se tváří, není takový ani jeho příběh, zasazený do sedmdesátých let, kdy mohl vraždit v podstatě každý moula, který z místa činu včas utekl, protože nehrozilo, že ho usvědčí analýza DNA. Tak se k fochu dostane i Olav Johansen, který nemůže dělat spojku, protože neumí nenápadně jezdit s autem, a na zaměstnání pasáka má příliš dobré srdce. Což nevadilo, dokud zabíjel jenom jiné zločinné živly. Jenže teď by šéf chtěl, aby oddělal jeho krásnou, ale nevěrnou manželku. Záměrná omezení Nesbømu svědčí – jeho tendence k přebujelosti se vybíjí na barokních obrazech poskvrněné běloby a vyprávěný příběh pozvolna temní přesně v duchu „černého“ žánru, kde se pro muže spíše než zbraně nakonec fatálními stávají ženy.

 

letni-cteni-15-19
KREV NA SNĚHU (Blod på snø, Jo Nesbø, Kniha Zlín, 2015)

 

 

MRTVÁ ŠELMA
Jiří W. Procházka, Klára Smolíková

„Mrtvá šelma po stu letech ještě straší živé.“ Tímto mottem týkajícím se Jana Žižky uvozuje dvojice autorů dobře známých v prostředí české sci-fi (Jiří W. Procházka) a naučné dětské literatury (Klára Smolíková) první díl z plánované série detektivek Souřadnice zločinu, jejichž děj se bude postupně odehrávat v různých českých městech s bohatou historií. Napínavý příběh ze současného Tábora se odvíjí dvojím viděním ústředních hrdinů: rytířsky přímočarého, byť poněkud nevycválaného Štolby, jenž patří do široké a barvité rodiny svérázných detektivů drsné školy, kteří se nebojí otřít o špínu ulice, a vzdělané elegantní kunsthistoričky Bereniky Weissové, jež se zase nebojí setřít nánosy prachu nejen z věkovitých kronik či muzejních artefaktů. Když zmizí postava všeobecně oblíbeného, uznávaného a zasloužilého vzdělance, je třeba rozplést nitky řady neblahých událostí – jen je nutné najít ty správné konce a zatáhnout. Jakmile se na scénu dostává obskurní táborská tajná lóže, podezření z rituální vraždy a vypouštění místního rybníku Jordán, špína začne vystupovat na povrch. Všechno ale samozřejmě může být ještě trochu jinak, než jak se věci jeví…

 

letni-cteni-15-18
MRTVÁ ŠELMA (Jiří W. Procházka, Klára Smolíková, Plus, 2015)

NON-FICTION


ZDIVOČELÝ KONTINENT
Evropa zasažená druhou světovou válkou
Keith Lowe

O tom, že je válka brutální a devastující záležitostí a že v tomto směru byla druhá světová válka konfliktem zřejmě nejotřesnějším, zřejmě pochybuje jen málokdo. Pod konfliktem hlavním ovšem bujelo spletité množství regionálních či národních animozit, pro něž byl samotný konec války mnohdy spíše začátkem násilného účtování či jedinečnou příležitostí k prosazení specifických zájmů. Spálená, rozbombardovaná a mrtvými posetá Evropa si ještě několik dlouhých let ani zdaleka neoddechla. O analýzu a popis méně známých aspektů, přikrytých poválečným bezprávím a následnými desítkami let nejrůznější propagandy přeplněné národní a hrdinskou mytologií, se ve své knize úspěšně pokouší britský historik Keith Lowe. Autor ukazuje konec druhé světové války coby tavící tyglík protichůdných vášní, frustrací, zoufalství a pudu smrti, jež de facto spoluutvářejí kolébku naší moderní evropské společnosti. Líčí devastaci fyzickou i morální; mapuje strategie politického uvažování, ideologických a především rasistických konfliktů, jež se zdaleka netýkaly pouze soupeřící Osy zla a Spojenců. Vzhledem k množství popisovaných krutostí, bez nichž by se ovšem historická práce tohoto formátu neobešla, nelze dílo doporučit jako vhodné počtení při polehávání na pláži. Pokud si však během letního volna chcete doplnit rámec svých historických znalostí evropského kontextu, pak je Zdivočelý kontinent dobrou volbou.

 

letni-cteni-15-20
ZDIVOČELÝ KONTINENT - Evropa zasažená druhou světovou válkou (Savage continent, Keith Lowe, Paseka, 2015)

 

 

ŽENY A KNIHY
Stefan Bollmann

Podle sociologických průzkumů čtou ženy více než muži a obvykle také jiné texty (nejčastěji romány a pak biografie). Jak se tato tendence vyvíjela v několika minulých stoletích v souvislosti s rozmachem beletrie, vzestupem střední třídy a jejího volného času i s postupným nabýváním nezávislosti „slabšího pohlaví“? Autor to naznačuje v šestnácti kapitolách, z nichž první začíná v polovině 18. století a poslední v aktuální současnosti naznačuje, že popularita jistých děl má dost podobné základy jako oblíbenost návodného milostného čtiva z roku 1740. Především vypráví o dychtivých čtenářkách, obdivovatelkách spisovatelů, organizátorkách literárních salonů, kritičkách, nakladatelkách a samozřejmě autorkách, na jejichž příbězích ukazuje, jak se měnila doba, společnost i způsoby čtení. Vzhledem k Bollmanovým kořenům prochází textem kromě očekávatelné Jane Austenové, Mary Wollestonecraftové, její dcery Mary Shellyové či Virginie Woolfové rovněž múza německých romantiků Caroline Schlegelová-Schellingová nebo předčítačka Eugenie Johnová, která se pod pseudonymem E. Marlitt proslavila i vlastní tvorbou. Všechna dějství neváhá autor opepřit důkladnou dávkou informací o milostném životě svých čtenářek: kdo, s kým, jak, kdy, s jakými následky… Jeho přístup ale není samoúčelný – čtenářství totiž často dává do souvislosti se sexualitou a upozorňuje, že toto spojení se traktuje i v historii, kdy odpůrci románů tvrdili, že jejich četba podněcuje manželky k cizoložství. Kromě proslulých titulů upozorňuje Bollman i na méně známé knihy a většinu zmiňovaných próz navíc podnětně interpretuje, takže jeho publikace může sloužit též jako seznam zajímavé četby.

 

letni-cteni-15-21
ŽENY A KNIHY (Frauen und Bücher, Stefan Bollmann, Host, 2015)

 

 

O KOLEČKO MÍŇ
Josef Schovanec

Josef Schovanec o sobě prohlašuje, že nerozumí vtipům a v intuitivní řeči nenápadných gest těla, která je pro každodenní komunikaci zcela přirozená, nachází záchytné body jen obtížně. Jeho tvrzení je ovšem třeba brát s rezervou, jelikož jeho kniha O kolečko míň je čímkoli, jen ne suchopárným čtením. Svědectví o životě s Aspergerovým syndromem vykresluje značně vzdělaného vypravěče s neotřelým náhledem na mnohá témata, ale také člověka velmi vnímavého, vtipného a samozřejmě citlivého. Autor začíná svým dětstvím, vyznačujícím se zejména čtenářskou vášní, rodící se láskou k jazykům (ovládá jich mnoho, včetně takových, jako je kupříkladu perština či amharština) a množstvím nestandardních zálib v encyklopedickém shromažďování i těch nejobskurnějších faktů k oblíbenému oboru. Ve Francii od malička žijící Josef Schovanec zjistil svoji oficiální „diagnózu“ až na prahu dospělosti – do té doby žil v nejistotě z rozporuplných tvrzení psychoanalytiků, psychologů a psychiatrů, jejichž mnohá vyšetření jej přivedla až k obavě, že v něm sídlí duše šíleného psychotika a že první skutečně vážný exces je jen otázkou času. Díky tomu je jeho kniha nejen originálně popsanou autobiografií, náhledem do nitra vysoce funkčního autisty, ale též zajímavým popisem předsudků a preferencí, jež utváří charakter věd o duši – přinejmenším tedy v zemi galského kohouta. V neposlední řadě je O kolečko míň též podnětnou úvahou nad fenoménem zdraví a nemoci, normality i jinakosti.

 

letni-cteni-15-22
O KOLEČKO MÍŇ (Je suis à l´Est!, Josef Schovanec, Paseka, 2014)

PRO DĚTI


KŘUP
Adam Rex

Ilustrátor a spisovatel Adam Rex stvořil hrdiny v dětské literatuře zřejmě dosud nevídané. Plachá holčička Emily občas trpí podivnými záchvaty přecitlivělosti a od nepaměti musí brát záhadné kapky proti ušní infekci, je ovšem obdařená v podstatě neměřitelnou inteligencí, za kterou dalece zaostává i její jinak velmi nadaný bratr Erno. V jejich domácnosti by však jeden normalitu těžko pohledal – jejich pěstoun je trochu divný patron, který jim neustále předkládá zapeklité hádanky i úkoly, a jejich domácí pomocník svými tělesnými rozměry připomíná perfektně civilizovanou gorilu zbavenou srsti. Tím však zvláštní věci teprve začínají. Proč se jejich nový kamarád jmenuje Skotský Neznámý a proč v halucinacích vidí křížence králíka a člověka nebo jednorožce a kočky? Bizarnosti však mají své vysvětlení ještě o několik úrovní výše, kam je třeba se teprve postupně dopracovat. Jakmile se na scéně objeví dva tisíce let starý irský pidimužík zvaný Leprikón (vlastně Klurikón) hovořící legračním dialektem, záhady se začnou rozvíjet do nečekaného dobrodružství. Autor do moderního světa ovládaného racionální vědou nechává vtrhnout roztodivné mytologické a pohádkové bytosti, jejichž paralelní svět naplněný magií se zdá poslední dobou poněkud scvrkávat a některým druhům jeho obyvatel tak hrozí vyhynutí. První díl tzv. cereální trilogie, který česky vydalo nakladatelství Paseka, představuje v nadneseně groteskní a zábavné podobě nezbytný příběh o přátelství, smíření i emancipaci.

 

letni-cteni-15-23
KŘUP (Cold cereal, Adam Rex, Paseka, 2015)

 

 

ŠKVÍRY
Marka Míková

Poetický příběh všímavé Matyldy sice vyšel už v loňském roce, přesto má však smysl na něj upozornit, třeba i v souvislosti s jeho nominací na Magnesii Literu, kterou nakonec vyhrála edukativněji zaměřená publikace Proč obrazy nepotřebují názvy (naše recenze zde). Jeho přemýšlivá hrdinka, jež ráda a dobře hraje na piano, žije v dvoučlenné domácnosti s tatínkem, který coby filmař neustále pendluje po lokacích a dohlíží na natáčení. Když tentokrát svolí, že Matylda už je dost velká, aby jeho nepřítomnost zvládla doma sama, umožní tím dívce zažít dobrodružství, během kterého se jí odhalí tajemství minulosti i budoucnosti. V setmělé chodbě činžáku i v mlhou zahaleném městě totiž začne narážet na neobvyklé škvíry, kterými se lze protáhnout do kuriózních pokojíčků. V jednom z nich najde i zatoulanou sousedčinu fretku jménem Selma (ta má ale radši, když se jí říká Šelma) a trhliny ji zavedou i na stopu záhady, kam zmizela její maminka. S rozpletením do sebe rafinovaně svinutého příběhu budou možná mladším dětem pomáhat rodiče, poté se však atmosférická knížka s kouzelnými ilustracemi Terezy Ščerbové (oceněnými Zlatou stuhou) jistě stane stálicí, k níž se budou malí čtenáři rádi vracet.

 

letni-cteni-15-24
ŠKVÍRY (Marka Míková, Argo, 2014)

 

 

P JAKO PIVO
Tom Robbins

Prázdninové cestování je vhodnou dobou k tomu, aby rodiče do dětské četby zapojili také audioknihy. Kdo by si během dlouhé jízdy autem raději než věčné „kdy už tam budem“ neposlechl hravou a mírně nekorektní pohádku, u které nebude coby dospělák trpět, ale užije si ji spolu se svými potomky? Tom Robbins totiž myslel na všechny. Dětem naservíroval zábavný příběh zvídavé Gracie, kterou by hodně zajímalo, proč má strejda tak rád ten nevábně zbarvený bublinkatý nápoj. Když se ale neuskuteční strýčkem slíbená narozeninová exkurze do pivovaru, vezme holčička dění do svých rukou a začnou se dít věci… Rodiče bude zase bavit kreativní jazyk „psychedelického“ autora, který hýří bizarními metaforami a vtipnými přirovnáními, čímž dává povídání pro děti nečekané grády. Audioknihu navíc vypráví Oldřich Kaiser, v jehož podání je každá postava (ovšem chmelová víla Pivoňka především) naprostá lahůdka. Není třeba se bát, navzdory značné míře podvratnosti text nenabádá děti ke konzumaci alkoholických nápojů, naopak varuje před jejich nebezpečenstvími a nepěknými následky jejich požívání. Není při tom ale ani otravně didaktický, protože autor má smysl pro humor a nebojí se ho použít. Ověřit si to můžete poslechem ukázky zde.

 

letni-cteni-15-25
P JAKO PIVO (B Is for Beer, Tom Robbins, OneHotBook, 2015)

 

Výběr letního čtení připravili Šárka Nováková a Marek Jančík.

AUTOR
Šárka Nováková

Šárka Nováková

Nezávislá publicistka s permisivním přístupem ke všem žánrům i stylům; čtenářka světa jako textu a textu jako světa.

>>> další články autora
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...