Eyolfek v Divadle v Dlouhé je třeskutě současný | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Divadlo

Eyolfek v Divadle v Dlouhé je třeskutě současný

100% Recenze | Kateřina Vlčková | 5.3.2013

Drama Eyolfek psal Henrik Ibsen v době, kdy hlavní hrdinky jeho dramat začali střídat ústřední hrdinové, otázka umělcova poslání ho mrazila jako studený norský fjord a zajímal se o otázku dětské duše. Proto se v Eyolfkovi setkáme hned se dvěma postrachy mnoha divadelníků v jednom – psem i dítětem na jevišti.

 

Eyolfek je fascinovaný Krysařkou (Ivana Lokajová)
Eyolfek je fascinovaný Krysařkou (Ivana Lokajová)

 

Alfred Allmers (Jan Vondráček), hlava rodiny, se vrací po několikatýdenním pobytu na horách domů ke své ženě Ritě (Lucie Trmíková), osmiletému synovi Eyolfkovi (Vlastík Kaňka/Vojtěch Lavička) a milované nevlastní sestře Astě (Klára Sedláčková-Otlová). Plánované dokončování jeho velkolepého životního díla s názvem O lidské odpovědnosti  se na čerstvém horském vzduchu nekonalo, dorazil s čistými listy papíru a hlavou plnou myšlenek na svou vlastní otcovskou odpovědnost. Alfredovi dochází, že svého syna až příliš trápil celé dny nad učebnicemi a knihami (Alfred je bývalý učitel) a je čas, aby si Eyolf své dětství také trochu užil. Konečně si uvědomuje, že to je možné i přes synův handicap - po nešťastné nehodě má zmrzačenou jednu nohu. Allmersovi v otcovském procitnutí nedojde, že všichni chlapci na břehu umí plavat, jenom Eyolf ne...

 

Inženýr Borgheim (Jan Meduna) usiluje o to, aby Asta vypadla z podivného trojúhelníku (zprava: Asta, Borgheim, Alfred, Rita)
Inženýr Borgheim (Jan Meduna) usiluje o to, aby Asta vypadla z podivného trojúhelníku (zprava: Asta, Borgheim, Alfred, Rita)

 

Tvůrčí duo Nebeský-Preková je vždycky zárukou toho, že se bude na co dívat. Režisér zasadil příběh o hořké manželské krizi, která se smrtí jediného syna stává ještě vyhrocenější, do plexisklového domu, „výkladní skříně“, do které je vidět jako na zvířata v ZOO. Smysl života umělce, sobeckou lásku (Rita se nechce o manžela dělit ani se švagrovou Astou ani s vlastním synem) a kostlivce ve skříni Allmersových (že by Asta nebyla Alfredova sestra?) režisér posunul ještě o další rozměry. Rita během představení odšťavňuje ovoce, čerstvou šťávou napájí celou svou rodinu, a když zrovna neodšťavňuje, krájí čínské zelí, mrkev nebo něco jiného plného vitamínů. Nelze se ubránit myšlenkám na módu stroprocentního bio života a na zelené vdovy, jež ve svých krásných domech (jako ten Allmersových) nemají do čeho píchnout, a tak v lepším případě odšťavňují, nebo, v tom horším, hledají pravdu na dně lahve. Mateřství Ritě ke spokojenosti nestačí, její ženství se nudí, manžel ji zanedbává kvůli psaní svého „veledíla“, a tak v první hádce po manželově příjezdu z hor vyplave najevo, že by Rita ráda vrátila dobu „před Eyolfkem“, kdy měla manžela jen a jen pro sebe. Právě ve chvíli, kdy se prořekne, že by si občas přála dokonce Eyolfkovu smrt, její syn plní její hrůzné přání do posledního loku. Očarován záhadnou Krysařkou (Ivana Lokajová), která spolu se svým psem zbavuje vesnice krys tím, že je zavede do moře, se za ní vydá k vodě.

 

Rita touží mít manžela opět pro sebe, ten ale chodí raději do lednice, než do ložnice
Rita touží mít manžela opět pro sebe, ten ale chodí raději do lednice, než do ložnice


Také věk rodičů Eyolfa v obsazení Vondráčka a Trmíkové odkazuje k rodičovství v dnešní době. I přes mnohé dějové zvraty si k sobě nakonec manželé najdou cestu. Oba si zvolí to, co je jejich srdcím nejvzdálenější – Rita se rozhodne pro pomoc chudým dětem (paradoxně přesně těm, které nezachránily jejich topícího syna, i když všechny umí plavat) a Alfred zůstane po boku své ženy (což je po mnohých peripetiích ve vztahu mezi Alfredem a jeho „sestrou“ Astou také velmi překvapivé). Happyendový závěr, v němž si manželé nad večeří připíjejí šampaňským na šťastné zítřky, Nebeský shodí Ritinými květovanými šaty vzorné hospodyňky, jež jsou parádní tečkou za jejími vyzývavými modely, a groteskním manželovým výpraskem na holou. V režii Jana Nebeského je Ibsenův Eyolfek až hrůzostrašně současný.

 

– Inscenaci doprovází projekce z filmů, v nichž rodiče přicházejí o své dítě (Antikrist)
Inscenaci doprovází projekce z filmů, v nichž rodiče přicházejí o své dítě (Antikrist)

 

Divadlo v Dlouhé – Henrik Ibsen: Eyolfek. Režie Jan Nebeský, překlad František Fröhlich, dramaturgie Štěpán Otčenášek, scéna Jan Nebeský, Jana Preková, kostýmy Jana Preková, hudba a projekce David Vrbík. Premiéra 23. 2. 2013. Psáno z prvvní reprízy 25. února 2013.


Termín konání: od 25.2.
Kde: Divadlo v Dlouhé
Adresa: Dlouhá 39, Praha 1
Další info: http://www.divadlovdlouhe.cz/
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...