Futurologický kongres: Zítra nebude veselo | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Film

Futurologický kongres: Zítra nebude veselo

80% Recenze | Daniel Storch | 9.8.2013

Jediný film stačil izraelskému režisérovi Arimu Folmanovi, aby na sebe soustředil pohled a naděje celého kinematografického světa v příchod další výrazné tvůrčí osobnosti, odmítající podlehnout volání mainstreamu. A kdyby neměla o rok dříve premiéru adorovaná a tematicky příbuzná kreslená Persepolis od Marjane Satrapiové, bylo by té slávy patrně ještě víc. Přitom právě u nás jsme mohli Folmana ocenit již v roce 1996 zásluhou jeho prvotiny Svatá Klára. Tento snímek adaptující alegorický jasnovidecký román Pavla Kohouta Nápady svaté Kláry nicméně českými kiny jenom profrčel a až po letech jej mohli výrazněji docenit návštěvníci Karlových Varů a Letní filmové školy v Uherském hradišti. Jinak bez ohlasu.

Byl to tedy právě až Valčík s Bašírem, který umožnil Folmanovi vstup do paměti českého diváka. A kdo ho neviděl a k seznámení s tímto pozoruhodným tvůrcem zvolí až jeho novinku Futurologický kongres, částečně inspirovanou stejnojmennou sbírkou povídek polského klasika vědeckofantastické literatury Stanisława Lema, dočká se pravděpodobně stejně příjemného překvapení. Jen tentokrát více ve formální než v obsahové rovině.

 

Futurologický kongres

 

 

Když je tvrzeno, že byl Futurologický kongres, v originále The Congress, inspirován Lemem pouze okrajově, znamená to, že si od něj Folman vypůjčil v podstatě jen kulisy a pár dějových zvratů. Ladem dokonce nechal být i hlavního literárního hrdinu, vesmírného trajdala Ijona Tichého. Ovšem nahradil jej neméně zajímavou postavou, třebaže ani s její pomocí nelze zaručit, že následující řádky budou dávat smysl a hlavně že dokážou byť jen nastínit povahu snímku, který se v mnohém vymyká většině možných hodnotících kritérií. Jinak řečeno, i tentokrát si šel Folman v izraelsko-panevropské koprodukci tvrdohlavě vlastní cestou.

Ústřední postavou jeho vyprávění je fiktivní herečka Robin Wrightová, kterou ztělesnila reálná herečka Robin Wrightová. Tu opravdovou můžeme znát například z Hraček, ze sportovního Moneyballu anebo z letošní televizní supersérie House of Cards, zatímco s tou první je to o poznání složitější. Sice by mohla být stejnou osobou jako opravdová plavovláska ze současnosti, ale k takovému soudu by bylo nutné s reálnou Robin Wrightovou zajít alespoň párkrát na kafe, protože vlastnosti jejího filmového obrazu jsou z těch, o kterých se v šoubyznyse nehovoří nahlas. A hlavně s Robin z Kongresu se setkáváme v dobách, které teprve přijdou. V nedaleké budoucnosti, kdy Hollywood ovládnou korporace jako Miramount, jež nakonec přijdou s nápadem, kterak si navěky uchovat přízeň publika. Začnou tvořit filmy přesně podle šablon. Už jen v počítačích.

A k podobné činnosti je potřeba mít i herce, jako je Robin. Herce, kteří prodají svoji identitu studiím, se vším všudy, nechají se nascanovat pro potřeby trikových čarodějů a sami pak odejdou ze scény s tím, že jejich zdigitalizovaná těla si mohou v rukách mocných začít žít po svém.

Po dekádách se ale právě z digitální, v čase zakonzervované podoby Robin stane superhvězda, zásluhou čehož je její předobraz pozván na Kongres. Do světa, kde se lidé mění na animované figurky a kde bude zároveň lidstvu představen revoluční koncept nové existence člověčího druhu. Života v matrixovské lživé virtuální realitě, se kterou se Folman stejně jako jeho hraná/animovaná hrdinka odmítají smířit bez boje.

 

Futurologický kongres

 

 

Proto lze také Futurologický kongres chápat jako protestsong o mnoha slokách, kázající jak proti globalizaci a korporatokracii, tak proti lidské stádnosti, slabosti, nedostatku vůle a mnoha dalším společenským křivicím. V tomto ohledu ovšem Folmanův snímek, třebaže se tváří sebechytřeji, svým způsobem spíše selhává. Místo alegorie a originální metafory volí spíše stupňující se nátlak bez invence a jednoduchost, což nejsou u kritiky dvakrát vyhledávané zbraně, a podobné karatelské a mentorské výštěky mají ze všeho nejvíc příchuť obyčejné lidské zahořklosti.

Prostě myšlenková láce. Ovšem když se divák rozhodne vnímat Kongres více jako soubor vizí a uměleckých obrazů, jeho sympatie k filmu v ten okamžik vzrůstají, a to radikálně. Zatímco první hraná polovina je především zajímavě rozběhnutým dramatem o hledání vlastní identity v zajímavém fikčním světě, ta druhá, kreslená, už vytváří „jenom“ jeden velký gejzír imaginace a tvůrčí rozmanitosti, jenž přebíjí i chabé logické pojivo mezi jednotlivými scénami.

Folmanova odvaha, s jakou na sebe bez epické výztuhy vrší svoje představy do pásma o světě zítřka, je odzbrojující a obdivuhodná. Takhle vypadá umělec, který shodil železa realismu a nechává se unášet už jen fantazií. Takhle vypadá film bez pravidel z narkotického vesmíru, který přestal požadovat řád. A takhle vypadají filmové emoce, třebaže je Futurologický kongres ve své podstatě po většinu času vlastně dosti chladný a odtažitý, stejně jako jeho hlavní tvář. Ani to ovšem nic nemění na pravdě, že pro Robin Wrightovou se dozajista jedná o životní roli, po které by asi prahla půlka Hollywoodu. Navíc po boku Paula Giamattiho a Harveyho Keitela, třebaže jejich role jsou i přes svoji důležitost spíše vedlejší.  A především, a to hlavně pro publikum, se jedná o velmi zajímavou nevšední zkušenost, která sice odmítá jednoznačné přijetí, ale i tak umí silně a dlouho rezonovat. I přes svoji zmatečnost, úmyslnou či nikoli, a přetaženou stopáž rovných sto dvaceti minut, které lze strávit s otevřenými ústy, byť chvílemi vinou zívání z přehlcení. I kdyby těch proti bylo sebevíc, zůstává Futurologický kongres zážitkem, na který nelze narazit často.

 

Futurologický kongres

 

Futurologický kongres

 

Futurologický kongres
Foto: Aerofilms

AUTOR
Daniel Storch

Daniel Storch

…s hlubokou úklonou báječným lidem s klikou a jejich zázračným pohyblivým obrázkům…

>>> další články autora

Termín konání: od 8.8.
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...