Galerie Prokopka: galerijní projekt Markéty Vlčkové | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Výstavy

Galerie Prokopka: galerijní projekt Markéty Vlčkové

Lenka Sedláčková | 1.5.2012

Galerie Prokopka na pražském Žižkově patří k malým nezávislým galeriím, kterých je v Praze docela slušný počet. Nachází se v přízemním prostoru hotelu Prokopka v Prokopově ulici, přesněji řečeno v místnosti sloužící k podávání snídaní hotelovým hostům – není to tedy jen prázdný galerijní prostor, nachází se tu i pár stolů a židlí. Ty ale nejsou na překážku dílům visícím na zdech, složitější je to s vystavováním trojrozměrných objektů, pro něž se najde prostor jenom ve výklencích s výlohami. Navzdory těmto neideálním podmínkám se z galerie začíná stávat důležité místo pro prezentování zajímavých tvůrců mladé a střední generace a pro neformální vernisážová setkávání lidí z uměleckých oborů i mimo ně. A to díky osobnímu nadšení provozovatelky galerie Markéty Vlčkové. Podrobnostem, radostem i úskalím projektu se věnuje rozhovor, který s ní vedla Lenka Sedláčková. 


Kdy galerie vznikla a za jakých okolností?
Všechno se začalo rozvíjet díky mé kamarádce a nyní i spolupracovnici galerie Janě Votavové (participace s mládeží, koordinátorka Národního parlamentu dětí a mládeže). Ta již delší dobu byla v úzkém kontaktu s vedením a lidmi v hotelu, kteří chtěli změnit atmosféru, ale přesně nevěděli jak na to. S Janou jsem již dříve spolupracovala na jiných projektech např. Kecejme do toho. Vlastně ji napadlo oslovit mě, jestli bych v hotelu nechtěla kromě galerie začít dělat nějaké kulturní akce.Vzhledem k vstřícnosti všech stran jsem to velmi ráda přijala. Otevření galerie jsme připravovali již půl roku před první vernisáž Petra Kožíška v říjnu 2011.
Takže kromě galerie tam organizuješ ještě další kulturní akce?
Snažíme se reagovat na potřeby prostoru a návštěvníků. První uskutečněnou akci byl v prosinci design market a pro zájem designerů se opakoval v dubnu. Máme podněty od lidí uspořádat autorská čtení, workshopy apod. Jsme velmi rádi když to na Prokopce žije. Z jiného úhlu je to dobré i pro právě vystavené práce, dostávají se do většího zorného pole.
Co tě vedlo k tomu provozovat galerii s vlastní kurátorskou náplní?
Bylo to pro mě opravdu něco úplně nového a to mě asi nejvíc lákalo. V době, když jsem studovala v ateliéru Daniela Balabána na Ostravské univerzitě, rostly v Ostravě studentské galerie jako houby po dešti. Jedné z nich jsem pomáhala. Mám zkušenosti z vlastních autorských výstav a s organizací různých akcí, proto mi ta představa fungující galerie nebyla cizí. 
Co je podle tebe smyslem takového prostoru?
Kromě prezentace současného umění je pro mě příjemné pozorovat proměnu lidí v hotelu.
Spontánně se zapojují do jakékoliv činnosti související s provozem galerie a mají radost, když přijde na výstavu někdo z ulice. Hosté, kteří pravidelně navštěvují hotel, mají zájem o to, kdo bude mít další měsíc výstavu. Rozhodně se jim u výstavy lépe snídá. To jsem si nedávno sama vyzkoušela. Vidím, že galerie smysl má a to vnímám i ze strany umělců, kteří prostor navštíví.
Šla jsi se tam sama záměrně nasnídat, aby jsi věděla, jaké to je?
Přesně tak, lákala mě ta představa zapadnout mezi stálé návštěvníky hotelu, dát si toust se šunkou, kafe a dívat se na věci. Bylo to strašně fajn, určitě to ještě někdy zopakuji.
Jak vybíráš autory – jaká je kurátorská koncepce?
Výstavní plán galerie Prokopka směřuje k mladé a střední generaci výtvarníků a má obsáhnout všechny výtvarné obory od malby, designu, přes fotografii, nová média až po sochu. Důležitá je pro mě kvalita vystavovaných děl, sdělení a taky osobnost umělce. Výstavní projekty se snažím klást za sebou tak, aby působily co nejvíc různorodě, například expresivní obrazy R. Laryszové oproti intimním rodinným kolážím Michaela Pospíšilové Králové. Každý projekt pak působí na návštěvníky ojediněle.
Ze začátku jsem oslovila autory, kterých si osobně vážím za kvalitní tvorbu. Byli z Ostravy, z Brna i z Prahy. V současnosti mě oslovují sami umělci, které třeba ani moc neznám, což mne samozřejmě obohacuje se s nimi seznamovat a případně domlouvat na projektu. Nevyhýbám se ani skupinovým výstavám.
Máš nějaké vzory, inspirovala ses například už mezi existujícími galeriemi? Co si myslíš o situaci galerijních prostorů v Praze? Není jich už třeba příliš?
Za dobu mé osobní výstavní dráhy jsem se setkala s různými prostory. Bohužel ne vždy fungují dobré galerijní podmínky tak, aby výstavu navštívilo co nejvíc lidí. Galerie musí být na nějakém dobrém komunikačním bodu. Mně osobně se velmi líbila galerie DOOKA přístupná pro lidi rovnou z ulice, také některé kavárny nebo menší prostory do té doby sloužící k jinému účelu jsou pro galerie ideální. Poslední dobou mi to nepřipadá nijak zvláštní mít galerii v jídelně, spíš dost logické vhledem k návštěvnosti některých tradičních galerií. Nevím  jestli jsou lidé přesyceni vizualitou, ale určitě vnímám velmi pozitivně jakýkoliv vznik nového prostoru. 
Nejenom v Praze vzniklo mnoho nových výstavních či nevýstavních galerii, každá z nich nabízí odlišnou možnost prezentace umění vzhledem k parametrům prostoru nebo konceptu.
Větší počet asi souvisí s proměnou umělců v kurátory.
Což je i tvůj případ. Předpokládám, že svoji pozici vnímáš jako výhodu...
Tato role je pro mě zvláštní a po poslední výstavě jsem si jí začala užívat. Ráda se potkávám s lidmi, ale na veřejnosti jsem vždy nerada mluvila. Dále si velmi dobře uvědomuji, že nejsem kunsthistorik, a proto mi asi jde více o přátelsko-umělecké prožitky na kvalitní úrovni.  
Podporuje galerii nějaký subjekt finančně či jinak sponzorsky?
Galerii podporuje hotel Prokopka, na některé projekty přispívá, ale už jen to, že galerie neplatí hotelu nájem, je vlastně základ její existence. Umělec věnuje na chod jen nepatrnou částku.
Jaké jsou náklady a kolik času a práce s tím strávíš ty osobně? Máš nějaké spolupracovníky?
Náklady mi nepřijdou tolik náročné díky spolupráci všech zaměstnanců hotelu Prokopka. Na výstavě pracuji s umělcem minimálně měsíc a to od základní koncepce přes propagaci, instalaci, až po zahájení výstavy. V současnosti za provoz nepobírá nikdo z mých spolupracovníků plat, takže je to ryze dobrovolná aktivita. Uvidíme, jak se tyto věci budou vyvíjet dále. Myslím si, že máme ještě nějaké možnosti, které jsme úplně nevyčerpali. Jana Votavová je mi velmi nápomocná v realizaci výstav i v dalších projektech, jako jsou například design markety. Rozhodně to nejsem schopna dělat úplně sama, asi by mě to ani nebavilo.
Jak to funguje provozně – otevírací doba, instalace exponátů apod.?
Díky recepci v hotelu Prokopka je galerie přístupná všechny dny v týdnu od 11 do 21 hodiny. Výstava probíhá měsíc a pak je vyměněna. Lidé si tam mohou přijít sednout, dát čaj nebo se připojit přes wifi  a u toho zhlédnout výstavu. Hosté jen projíždí městem, třeba za úplně jiným účelem, přesto výstavy hotel v mnohém „zkulturnily“. Instalace probíhá zpravidla večer před vernisáží, pokud autor nemá jiné požadavky. Netradiční byla například dernisáž výstavy Michaely Čevelové / Být nebo nebýt v Dánsku formou snídaně kolem 10 hodiny. Vše je založeno na společném nápadu kurátorky a autora.
Jak celý projekt vidíš do budoucna?
Můj výstavní plán je v současnosti plný do dubna 2013, po pravdě jde to líp, než jsem očekávala. Oslovuje nás stále více lidí nejen kvůli uspořádání výstav, ale i komorním kulturním akcím. Nyní se snažíme přemýšlet nad tím, které projekty jsou pro nás přínosné a reálné. Snažíme se být otevření. Osobně bych ráda navázala spolupráci i s jinými galeriemi, kterým třeba prostor nedovoluje realizovat určitý záměr.
Takže se zdá, že nezávislých galerií v Praze či obecně stále není dost, protože se tu pohybuje spousta zajímavých a tvořivých lidí, ano?
Nemyslím si, že by jich nebylo dost, ale průběžně některé vznikají jiné zanikají. Každá má díky svým parametrům i určité omezení. Tvořivců je stále více a některé galerie mají prostě plný výstavní plán. Někdy se také zaměří na určitou dílčí skupinu, to je pak trochu těžší uspořádat si v cizím městě kvalitní výstavu. Dávám na svůj pocit a teď si zrovna mohu dovolit vystavovat i autora, který třeba nemá dodělané umělecké vzdělání, ale úžasně kreslí.
Markéta Vlčková (1980) se věnuje především malbě, kterou vystudovala v ostravském ateliéru Daniela Balabána (1999–2005). Kromě tradičních forem pracuje i s netradiční technikou fólií lepených na žaluzie V současnosti se kurátorsky a organizačně podílí na galerii Prokopka . Svou tvorbu prezentovala na řadě výstav společných i samostatných. 
ww.marketavlckova.cz

Kdy galerie vznikla a za jakých okolností?

Všechno se začalo rozvíjet díky mé kamarádce a nyní i spolupracovnici galerie Janě Votavové (participace s mládeží, koordinátorka Národního parlamentu dětí a mládeže). Ta již delší dobu byla v úzkém kontaktu s vedením a lidmi v hotelu, kteří chtěli změnit atmosféru, ale přesně nevěděli jak na to. S Janou jsem již dříve spolupracovala na jiných projektech např. Kecejme do toho. Vlastně ji napadlo oslovit mě, jestli bych v hotelu nechtěla kromě galerie začít dělat nějaké kulturní akce.Vzhledem k vstřícnosti všech stran jsem to velmi ráda přijala. Otevření galerie jsme připravovali již půl roku před první vernisáž Petra Kožíška v říjnu 2011.


Takže kromě galerie tam organizuješ ještě další kulturní akce?

Snažíme se reagovat na potřeby prostoru a návštěvníků. První uskutečněnou akci byl v prosinci design market a pro zájem designerů se opakoval v dubnu. Máme podněty od lidí uspořádat autorská čtení, workshopy apod. Jsme velmi rádi když to na Prokopce žije. Z jiného úhlu je to dobré i pro právě vystavené práce, dostávají se do většího zorného pole.


Co tě vedlo k tomu provozovat galerii s vlastní kurátorskou náplní?

Bylo to pro mě opravdu něco úplně nového a to mě asi nejvíc lákalo. V době, když jsem studovala v ateliéru Daniela Balabána na Ostravské univerzitě, rostly v Ostravě studentské galerie jako houby po dešti. Jedné z nich jsem pomáhala. Mám zkušenosti z vlastních autorských výstav a s organizací různých akcí, proto mi ta představa fungující galerie nebyla cizí. 

 

Galerie Prokopka

 


Co je podle tebe smyslem takového prostoru?

Kromě prezentace současného umění je pro mě příjemné pozorovat proměnu lidí v hotelu.Spontánně se zapojují do jakékoliv činnosti související s provozem galerie a mají radost, když přijde na výstavu někdo z ulice. Hosté, kteří pravidelně navštěvují hotel, mají zájem o to, kdo bude mít další měsíc výstavu. Rozhodně se jim u výstavy lépe snídá. To jsem si nedávno sama vyzkoušela. Vidím, že galerie smysl má a to vnímám i ze strany umělců, kteří prostor navštíví.


Šla jsi se tam sama záměrně nasnídat, aby jsi věděla, jaké to je?

Přesně tak, lákala mě ta představa zapadnout mezi stálé návštěvníky hotelu, dát si toust se šunkou, kafe a dívat se na věci. Bylo to strašně fajn, určitě to ještě někdy zopakuji.


Jak vybíráš autory – jaká je kurátorská koncepce?

Výstavní plán galerie Prokopka směřuje k mladé a střední generaci výtvarníků a má obsáhnout všechny výtvarné obory od malby, designu, přes fotografii, nová média až po sochu. Důležitá je pro mě kvalita vystavovaných děl, sdělení a taky osobnost umělce. Výstavní projekty se snažím klást za sebou tak, aby působily co nejvíc různorodě, například expresivní obrazy R. Laryszové oproti intimním rodinným kolážím Michaela Pospíšilové Králové. Každý projekt pak působí na návštěvníky ojediněle.Ze začátku jsem oslovila autory, kterých si osobně vážím za kvalitní tvorbu. Byli z Ostravy, z Brna i z Prahy. V současnosti mě oslovují sami umělci, které třeba ani moc neznám, což mne samozřejmě obohacuje se s nimi seznamovat a případně domlouvat na projektu. Nevyhýbám se ani skupinovým výstavám.


Máš nějaké vzory, inspirovala ses například už mezi existujícími galeriemi? Co si myslíš o situaci galerijních prostorů v Praze? Není jich už třeba příliš?

Za dobu mé osobní výstavní dráhy jsem se setkala s různými prostory. Bohužel ne vždy fungují dobré galerijní podmínky tak, aby výstavu navštívilo co nejvíc lidí. Galerie musí být na nějakém dobrém komunikačním bodu. Mně osobně se velmi líbila galerie DOOKA přístupná pro lidi rovnou z ulice, také některé kavárny nebo menší prostory do té doby sloužící k jinému účelu jsou pro galerie ideální. Poslední dobou mi to nepřipadá nijak zvláštní mít galerii v jídelně, spíš dost logické vhledem k návštěvnosti některých tradičních galerií. Nevím  jestli jsou lidé přesyceni vizualitou, ale určitě vnímám velmi pozitivně jakýkoliv vznik nového prostoru. Nejenom v Praze vzniklo mnoho nových výstavních či nevýstavních galerii, každá z nich nabízí odlišnou možnost prezentace umění vzhledem k parametrům prostoru nebo konceptu.Větší počet asi souvisí s proměnou umělců v kurátory.


Což je i tvůj případ. Předpokládám, že svoji pozici vnímáš jako výhodu...

Tato role je pro mě zvláštní a po poslední výstavě jsem si jí začala užívat. Ráda se potkávám s lidmi, ale na veřejnosti jsem vždy nerada mluvila. Dále si velmi dobře uvědomuji, že nejsem kunsthistorik, a proto mi asi jde více o přátelsko-umělecké prožitky na kvalitní úrovni.  


Podporuje galerii nějaký subjekt finančně či jinak sponzorsky?

Galerii podporuje hotel Prokopka, na některé projekty přispívá, ale už jen to, že galerie neplatí hotelu nájem, je vlastně základ její existence. Umělec věnuje na chod jen nepatrnou částku.


Jaké jsou náklady a kolik času a práce s tím strávíš ty osobně? Máš nějaké spolupracovníky?

Náklady mi nepřijdou tolik náročné díky spolupráci všech zaměstnanců hotelu Prokopka. Na výstavě pracuji s umělcem minimálně měsíc a to od základní koncepce přes propagaci, instalaci, až po zahájení výstavy. V současnosti za provoz nepobírá nikdo z mých spolupracovníků plat, takže je to ryze dobrovolná aktivita. Uvidíme, jak se tyto věci budou vyvíjet dále. Myslím si, že máme ještě nějaké možnosti, které jsme úplně nevyčerpali. Jana Votavová je mi velmi nápomocná v realizaci výstav i v dalších projektech, jako jsou například design markety. Rozhodně to nejsem schopna dělat úplně sama, asi by mě to ani nebavilo.


Jak to funguje provozně – otevírací doba, instalace exponátů apod.?

Díky recepci v hotelu Prokopka je galerie přístupná všechny dny v týdnu od 11 do 21 hodiny. Výstava probíhá měsíc a pak je vyměněna. Lidé si tam mohou přijít sednout, dát čaj nebo se připojit přes wifi  a u toho zhlédnout výstavu. Hosté jen projíždí městem, třeba za úplně jiným účelem, přesto výstavy hotel v mnohém „zkulturnily“. Instalace probíhá zpravidla večer před vernisáží, pokud autor nemá jiné požadavky. Netradiční byla například dernisáž výstavy Michaely Čevelové / Být nebo nebýt v Dánsku formou snídaně kolem 10 hodiny. Vše je založeno na společném nápadu kurátorky a autora.


Jak celý projekt vidíš do budoucna?

Můj výstavní plán je v současnosti plný do dubna 2013, po pravdě jde to líp, než jsem očekávala. Oslovuje nás stále více lidí nejen kvůli uspořádání výstav, ale i komorním kulturním akcím. Nyní se snažíme přemýšlet nad tím, které projekty jsou pro nás přínosné a reálné. Snažíme se být otevření. Osobně bych ráda navázala spolupráci i s jinými galeriemi, kterým třeba prostor nedovoluje realizovat určitý záměr.


Takže se zdá, že nezávislých galerií v Praze či obecně stále není dost, protože se tu pohybuje spousta zajímavých a tvořivých lidí, ano?

Nemyslím si, že by jich nebylo dost, ale průběžně některé vznikají jiné zanikají. Každá má díky svým parametrům i určité omezení. Tvořivců je stále více a některé galerie mají prostě plný výstavní plán. Někdy se také zaměří na určitou dílčí skupinu, to je pak trochu těžší uspořádat si v cizím městě kvalitní výstavu. Dávám na svůj pocit a teď si zrovna mohu dovolit vystavovat i autora, který třeba nemá dodělané umělecké vzdělání, ale úžasně kreslí.

 

Markéta Vlčková

Markéta Vlčková (1980) se věnuje především malbě, kterou vystudovala v ostravském ateliéru Daniela Balabána (1999–2005). Kromě tradičních forem pracuje i s netradiční technikou fólií lepených na žaluzie V současnosti se kurátorsky a organizačně podílí na galerii Prokopka . Svou tvorbu prezentovala na řadě výstav společných i samostatných. 

www.marketavlckova.cz


Kde: Galerie Prokopka
Adresa: Prokopova 9, Praha 3
Další info:
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...