Kouzlo měsíčního svitu: Allenova letní jednohubka | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Film

Kouzlo měsíčního svitu: Allenova letní jednohubka

70% Recenze | Daniel Storch | 7.8.2014

Tak je to potvrzené – nečekaně příjemně vážné Jasmíniny slzy (více zde>>>) byly skutečně anomálií a jen stvrdily rčení o výjimkách potvrzujících pravidlo. Woody Allen si sice loni odskočil do hájemství psychologického dramatu, ale jak prokazuje jeho novinka Kouzlo měsíčního svitu, na komediální žánr, jenž u něj v posledních letech převažuje, nikterak nezanevřel. Allen je nadále otevřen lehkým úsměvným dobrodružstvím, která stavějí hlavně na perfektních hereckých výkonech, konverzačních přestřelkách, na spíše jednoduchém ději a mimo jiné také na magii líbivých evropských lokací.

Tentokrát přitom padl los opět na Francii: na krásu tamějších riviér a honosných vil Azurového pobřeží. V Kouzlu měsíčního svitu ovšem diváka kromě toho všeho čeká i návrat do minulosti, do dvacátých let minulého století, do světa honorace a smetánky v gatsbyovském stylu. Právě tihle lidé se totiž uměli správně a krásně nudit. Právě jejich zásluhou pak v dané době svět propadl magii tajemna obestírajícího spiritismus a rozmlouvání se záhrobím. Ovšem našli se i skeptici.

 

Kouzlo měsíčního svitu

 

 

Největším z těchto „nevěřících“ by pak mohl být i další z allenovských šarmantních a zároveň nesnesitelných mizantropů Stanley, kterého ovšem Evropa zná hlavně pod uměleckým jménem Wei Ling Soo. Tenhle neurotik, kterého parádně vyšvihnul Colin Firth, patří mezi nejvěhlasnější kouzelníky na starém kontinentě, a proto také nesnáší, když mu někdo věší bulíky na nos. K lidem se sice chovat neumí, ale zná podstatu skoro každého triku. Proto věří pouze v masivní základy vědy, popíraje cokoli, co by se vydalo alternativním směrem.

I z toho důvodu je ostatně povolán zámožnou rodinou, aby prošetřil jedno očividně extrémně nadané médium s obrovskýma krásnýma očima Emmy Stoneové, kterou zároveň netrpělivě vyhlížíme i v tak trochu jiné „superhrdinské“ komedii Birdman od Alejandra Gonzáleze Iñárritua. Tato spiritistka, Američanka Sophie, totiž dokáže uhranout na potkání a zjevně nyní až příliš očarovala jednoho z dědiců, takže je v ohrožení rodinné jmění. Stanley, zapřisáhlý realista, má být právě tím „detektivem“, který v inteligentní a jízlivé dívce odhalí pouhou podvodnici.

Jenže co když také on sám propadne jejímu nespornému kouzlu? Anebo ještě hůř – co když dívka doopravdy nelže a vidí věci, které ostatní lidé nezahlédnou? Jakmile jsou tyto otazníky vztyčeny, může započít úsměvná pátračka s prvky heist movie, ve které relativně dlouho nemusí být jasné, kdo je lhář a kdo jen zapšklý ješita. Tedy nemusí to být jasné v případě, že se člověk nezačne aspoň trochu víc zamýšlet nad motivacemi jednotlivých postav. Kdo tak učiní, bude mít jasno po prvních pár desítkách minut děje.

 

Kouzlo měsíčního svitu

 

 

Kromě podvodnické komedie je ale Kouzlo měsíčního svitu i variací na Zkrocení zlé ženy, potažmo muže, takže se snímek nevyhýbá ani romantickým motivům – ostatně i to jsme u Allena viděli už mnohokrát. A tak je to v případě tohoto filmu v podstatě se vším.

Je to zábavný slepenec všech možných i nemožných allenovských témat a myšlenkových i filmařských postupů, včetně mírně poťouchlého hloubání nad smyslem lidské existence. Žádné experimenty, žádné novotaření, prostě klasický Allen, který možná nenabízí závratnou sofistikovanost, ale pořád dokáže rozesmát nejen brbláním hlavních postav a jejich neurotickou rtuťovitostí.

Kdo tedy holduje tomuto šálku, bude pravděpodobně spokojen, a to i navzdory skutečnosti, že některé z dialogů by si zasloužily přinejmenším osekat, a pár scén, ukulelové vyznání nevyjímaje, jsou ve filmu regulérně pouze na okrasu, avšak tuto „estetickou“ funkci nezvládají plnit. To vše na druhé straně vyvažuje herecká bravura všech zúčastněných, uvolněnost a celková pohlednost nekonfliktního a milého snímku bez výraznějších ambicí. Prostě taková malá letní serenádka, lemovaná kostýmy, parádními archaickými fáry a notami od Ravela a Beethovena. Což někdy nemusí být zase tak málo.    

 

Kouzlo měsíčního svitu

 

AUTOR
Daniel Storch

Daniel Storch

…s hlubokou úklonou báječným lidem s klikou a jejich zázračným pohyblivým obrázkům…

>>> další články autora

Termín konání: od 7.8.
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...