Letí hraje o králíčkovi se samopalem | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Divadlo

Letí hraje o králíčkovi se samopalem

85% Recenze | Kateřina Vlčková | 30.4.2013

Hlavní hrdinka současné finské hry Králíček, kterou si divadlo Letí vybralo pro svou novou inscenaci, to nemá lehké. Dospívá a její bujná fantazie naráží na drsnou realitu. Stejně jako miliony dalších dospívajících dívek po celém světě si nevěří a kromě své vlastní sebekritiky je navíc „vybavená“ ještě pěknou řádkou tzv. „vyslenů“ od své matky a nejbližšího okolí. Vyslenem se v psychologii označuje to, co nám bylo v dětství a dospívání opakovaně kladeno na srdce. Negativní vyslen („ty jsi nešika“, „ty jsi hloupý“,...) se pravidelným opakováním dostává do podvědomí a velmi těžko se z něj vyhání. To je ukázkově předvedeno ve hře dramatičky a režisérky Saary Turunen, která v Králíčkovi sleduje boj ženy uvězněné v negativních odsudcích a její touhu se z nich vymanit. Inscenátoři české premiéry zasadili text prostřednictvím několika odkazů (na televizní pořady, celebrity,..) do české kotliny, aniž by tím finské hře jakkoli ublížili.

 

Králíček - Divadlo Letí

 

Mladá žena (Pavla Beretová) touží být milovaná, chce být sexy a jako malý hebký králíček se stulit do náruče milovaného a milujícího muže. Jenže od útlého věku slyší, především ze strany své nesnesitelné matky (Marta Vítů), že skončí sama, protože holku, která se při každé příležitosti umaže čímkoli, s čím přijde do styku, nikdo nebude chtít. Výroky její matky („Žena má být čistá!“, „Žena má být upravená!“) ji trýznivě pronásledují na každém kroku. Její nenaplněný osobní život plný srovnávání se sestrami vytrhují ze stereotypu jen nepříjemné telefonické hovory s matkou, které ji po ránu budí z romantických erotických snů, z nichž by se nejraději nikdy neprobudila. Do této smutné reality vstoupí konečně muž (Václav Vašák). Co na tom, že s ní zachází jako s hračkou, když je svalnatý, pohledný a touží po ní. To je pro ni něco tak neuvěřitelného, že jeho roztomilý „králíček“, jak jí říká, přimhouří oči nad tím, že je její milovaný zvrhlý a že se ozývá, jen když si s ní chce pohrát...

 

Králíček - Divadlo Letí

 

Pavla Beretová nechává hlavní hrdinku balancovat na hraně mezi dětskou naivitou a násilnou pózou playgirl s ironickým odstupem od role. Tento odstup činí její nešiku komickou i politováníhodnou zároveň. Jednoduchá scéna s několika kusy bílého nábytku a žaluziemi (slouží jako pozadí, okno do dalšího hracího prostoru i jako promítací plátno) vystihuje sterilitu světa, v jakém se věčně upatlaná žena cítí jako vetřelec. Tento kontrast je ještě umocněn tím, že je jako jediná oblečená do růžové a fialové barvy, zatímco všichni ostatní herci jsou celí zářivě bílí. Beretová zůstává po celou dobu představení v roli mladé ženy, ostatní herci se představují v několika rolích v příbězích, jež diváka seznamují se světem hlavní hrdinky. Václav Vašák hraje všechny mužské role, z nichž stříká testosteron na míle daleko, Tomáš Jeřábek vystupuje jako úchylný slizký cukrář, otec dívky a mluvící králík a Tomáš Kobr se stará o všechny gay, „trans“ a ženské role, které mu padnou jako ulité. Tvůrci využívají některé principy epického herectví (herci popisují dění na scéně slovy, vystupují z rolí, o svých postavách mluví ve třetí osobě, zaujímají divácký postoj k předváděnému atd.). Pronášení scénických poznámek nahlas umocňuje vyprávění a výrazně zjednodušuje změny prostředí jednotlivých scén.

 

Králíček - Divadlo Letí
zdroj: Divadlo Letí

 

Pohádkový charakter hry o špinavém káčátku se mísí s brutálními fantaziemi mladé dámy. Když si neví se svou hořkou situací rady, uteče do vizí, v nichž všechny své nepřátele (svou rodinu, líbající se pár, čistou holčičku od sousedů...) postřílí jako králíky. Pak si s úlevou oddychne a s ledovým klidem se vrátí ke svému stolu uprostřed scény, aby se jako mrkací panenka v růžových šatičkách způsobě posadila. Na to se začne odvíjet další minipříběh, který je v kontrastu k předešlým agresivním výjevům nejčastěji silně poetický až pohádkový. Jako setkání hlavní hrdinky s mluvícím králíkem. Ten jí vypráví pohádku se špatným koncem o princezně, která se neměla ráda a nevěřila si. Hlavní hrdinka je sice naivní, ale podobnosti si všimne. Králíkovi ale smutně sdělí, že neví, co s tím má udělat. Právě nemožnost vymanění se ze smutného kolotoče vlastního života je na celém Králíčkovi nejtragičtější. Divadlu Letí se to daří parodií, hořkou ironií a komickým odstupem od předváděného vystihnout.

 

 

Studio Švandova divadla - Saara Turunen: Králíček. Režie Natália Deáková, překlad Alžběta Štollová, dramaturgie Marie Špalová, scénografie Lukáš Kuchinka, kostýmy Daniela Klimešová. Premiéra 25. dubna 2013. Psáno z premiéry.


Termín konání: od 25.4.
Kde: Švandovo divadlo na Smíchově
Adresa: Štefánikova 57 , Praha 5
Další info: http://www.svandovodivadlo.cz
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...