Literární dárkový guru aneb 25 tipů na nejlepší knihy pod stromeček | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Knihy

Literární dárkový guru aneb 25 tipů na nejlepší knihy pod stromeček

Šárka Nováková | 11.12.2012

Řešíte vánoční dárky na poslední chvíli, ale nechce se Vám slevovat z vysokých kulturních standardů na sebe ani na své blízké? Nachystejte jim pod sosnu nezapomenutelný literární zážitek. Ať už si libují v detektivkách, humoristickém čtivu, romantice, historii nebo se pídí po intelektuálních podnětech, v rozmanitém repertoáru knižních novinek se najde něco pro každého. Dokonce i pro ty, kteří texty lépe vstřebávají v bublinách nebo audioverzi. Svým darem můžete podpořit autory domácí i zahraniční, oba tábory mají mnoho co nabídnout.

Pro patrioty

Chcete-li vy nebo potenciální obdarovaní i v záplavě překladové literatury podporovat českou tvorbu, vybrali jste si správnou dobu. Kromě děl známých firem produkujících pravidelné bestsellery se totiž před Vánocemi vylíhly i jiné zajímavé novinky.

 

poslední aristokratka

 

 
Poslední aristokratka
Evžen Boček

Jestliže nehodláte své příbuzenstvo podporovat v konzumaci veselic Haliny Pawlowské, ale přesto byste jim rádi dopřáli oblíbený humoristický žánr, zkuste příběh restituentské rodinky Kostků, která po pádu komunistického režimu zdědí hrad. Celou anabázi popisuje v deníkových zápiscích ironická Marie (v rodové linii III.), dcera bývalého emigranta Františka Antonína (nyní hraběte Kostky z Kostky) a jeho americké manželky Vivien. Celkem vtipně líčí problémy spjaté s provozem historického objektu při nedostatku financí, nebo kontrasty amerického idealismu a našineckého švejkovství. Na denním pořádku jsou nejrůznější nehody a absurdity, nechybí ani barvité postavičky služebnictva (respektive zaměstnanců). Některé vtipy se sice často opakují (třeba upřesnění v závorkách), ale stylisticky zapadají do zvolené formy – pokusu v USA vychovaného děvčete se zdravým odstupem co nejlépe odvyprávět proběhnuvší události. Autor je původní profesí kastelán, takže má s péčí o chátrající památky bohaté zkušenosti, které zúročil již ve své předchozí knize Deník kastelána (pod pseudonymem Jan Bittner).

 

vražda starého varana

 

   
Vražda starého varana
Michal Ajvaz

Nové souborné vydání prvních dvou děl autora je slastnou delikatesou pro příznivce jeho tvorby i pro dosud neznalé fajnšmekry, kteří si vychutnají bujaré představy vyvolané hravými texty. Tohle je koncentrovaný Ajvaz, v němž dobrodružství tryská z poezie nezředěné složitě strukturovanou narativní linkou. Název knihy je propojením obou titulů Vražda v hotelu Intercontinental a Návrat starého varana. První z nich je soubor básní, v nichž se fantaskní bytosti, filozofické teze a bájné dálavy přirozeně promítají do pražských zákoutí. Václavské náměstí se stává neprostupnou džunglí, v Konviktské ulici se leguáni zakusují do kravat, Valdštejnskou ulicí ťape obluda a v průhonickém motorestu sedává Martin Heidegger s mladou punkerkou. Sbírka krátkých povídek v druhé části knihy obdobně servíruje zubaté brouky hlídající knihy o chovu králíků, mořského koníka v telefonní budce, prapodivné sochy na ještě prapodivnějších místech, medvíďata v batůžku, vychytralá zvířata častující nebohé lidské bytosti sofistikovanými hádankami a samozřejmě ještěry. Kdo by odolal?

 

hejno bez ptáků

 

Hejno bez ptáků
Filip Doušek

Sympaticky nekompromisní projekt nadaného literárního debutanta je ideálním dárkem pro hledače nových talentů i knižní fetišisty (dvousvazkový román je krásně svázaný a graficky tak vycizelovaný, až kmotr titulu, ekonom Tomáš Sedláček, prohlásil, že se s ním téměř „eroticky mazlil“). Chytrý a čtivý je však i samotný text prostoupený entuziasmem přemýšlivého cestovatele-objevitele, jehož mysl se brání limitům. Hlavní hrdina, cambridgeský doktorand Adam touží vytvořit sofistikovaný software Faustomat, jenž by se na základě vyhledávání fraktálových funkcí v nepřeberném množství síťových dat definitivně popasoval s teologií, teleologií, smyslem života, vesmíru a vůbec. Místo toho ovšem odhaluje, že existence na všech úrovních je nepodchytitelnou sítí dichotomických vztahů. Nad tím, zda mu jeho prozření pomůže zachránit vztah s výtvarnicí Ninou, visí velký otazník. Román, který by bylo možné označit i za filozofický, je rozdělen do dvou svazků, přičemž čtenář si může vybrat, v jakém pořadí je bude číst. Bílá kniha líčí Adamův příběh a v černé knize se skrývá jeho deník.

 

publicistika a hry


Publicistika a hry
Jan Balabán

Závěrečná část sebraného díla výjimečného, leč předčasně zesnulého spisovatele přináší jeho publicistickou tvorbu obohacenou o dvě hry. Divadelní drama Bezruč?! se s empatií i sarkasmem ohlíží za mýtem ostravského barda, v němž se prolíná historická fikce, dvojakost skrytá pod pseudonymem i vliv literárních postav z Bezručových básní. Druhá, pro změnu rozhlasová hra Posedlí se honosí nepříliš optimistickým podtitulem „O sviních a lidech“. Souhrn Balabánových novinových a časopisových textů se ukázal být natolik rozsáhlým, že k jeho vydání bylo zapotřebí hned dvou pořádných svazků. Z esejů, sloupků a rozhovorů čiší stejně jako z jeho povídek či románů jisté zklamání a melancholie, na jejímž dně se však přesto unaveně mihotá jiskřička naděje. Recenze výstav, texty do knih či katalogů, promluvy z vernisáží i články o literatuře zase ukazují hluboký vhled do problematiky propojený s osobním zaujetím a silný vztah k umění.

Pro světáky

Kdo preferuje současnou světovou literaturu, nebude o Štědrém večeru zklamán. Nakladatelé si na nejlukrativnější období roku připravili novinky slavných jmen, jejichž počiny jsou sázkou na jistotu. Neprohloupí ani dárci, kteří vsadí na díla u nás méně známých, ale ve svých rodných zemích oceňovaných autorů.

 

Murakami

 

1Q84
Haruki Murakami

První dvě knihy megalomanského třísvazkového románu japonského bestselleristy, který rád kombinuje odkazy na evropskou kulturu i filosofii, východní bájesloví a japonský mainstream, jsou naplněné všemi jeho oblíbenými tématy. Nechybí tudíž dva hrdinové, kteří disponují tou správnou směsicí přitažlivosti, podivnosti, introverze a tajemství, přičemž jejich příběhy se v knize ob kapitolu střídají, zatímco směřují do bodu, kde by se mohly protnout. Učitel matematiky Tengo má spisovatelské ambice, jichž využije šikovný redaktor, když jej přiměje, aby přepsal poutavé ale neobratně stylizované literární dílo nevyzpytatelné dívky Fukaeri, jejíž minulost je svázána se sektářsky orientovanou komunitou. Feministická fyzioterapeutka Aomame zase vede kurzy sebeobrany pro ženy a pomáhá záhadné „paní“ trestat smrtí muže, kteří týrají své manželky. Mezitím se svět Japonska roku 1984 podivně spájí se světem knížky, kterou Tengo pomohl vylepšit svým darem slova, a Aomame začíná na noční obloze místo jednoho měsíce vídat dva. Oba dva vypravěči s traumatem z dětství se navíc ve školním věku setkali a jejich osudy nerozlučně spjaté s podivnými událostmi kolem sebe neustále krouží. Murakamiho styl už tradičně míchá až popisně didaktickou doslovnost s enigmatickou fabulí, která v asijském duchu nepotřebuje nadpřirozeno ničím vysvětlovat ani ospravedlňovat.

 

děti chovatelů slonů

 

Děti chovatelů slonů
Peter Høeg

„‘Máma a táta jsou chovatelé slonů, v tom je jejich problém!‘ Chce tím říct, že mají v sobě něco, co je mnohem větší než oni sami a nemají to pod kontrolou.“ Mistrně napsaná veselá pohádka o ztracených rodičích a záchranné misi jejich kreativních, bystrých i břitkých potomků.
Zatímco ve starších Høegových dílech se humor nachází především mezi řádky, při čtení jeho nejnovější knihy se možná leckdo bude smát i nahlas. Čtrnáctiletý vypraveč Petr (který se nezdráhá oslovovat čtenáře a rovnou mu tykat jako starému kamarádovi) spolu se psem Baskerem III. a staršími sourozenci –nezdolnou Tilte a ostýchavým lamželezem Hansem – zjistí, že je jejich rodiče opustili. Navíc to není poprvé, co tatínek a maminka (pochybující pastor a varhanice i vynálezkyně v jedné osobě) udělali chybný krok směrem k šikmé ploše, takže se úřady pokoušejí děti zadržet jako „rukojmí“. Skupinka absolvuje krkolomný útěk z ústavu pro choromyslné i cestu lodí v bizarních převlecích, přičemž stopy vedou na velkou výstavu vzácných náboženských artefaktů, kde se mají sejít představitelé všech myslitelných církví. Lze vůbec zachránit zločince před jeho vlastním promyšleným plánem, otevřít „dveře“ vedoucí k osvobození mysli a k tomu ještě všechny propojit v párech s jejich pravou láskou?

 

nekropolis

 

Nekropolis
Santiago Gamboa

„Jihoamerický Dekameron“ sice vyšel česky už v první polovině letošního roku, je to však dílo natolik multižánrové a zábavné, že by byla škoda na něj zapomínat jenom z důvodu aktuální přeplněnosti knižních pultů čerstvějšími záležitostmi.  Kolumbijský spisovatel, jehož vleklá choroba na čas odloučila od světa, dostane z neznámých důvodů pozvánku na „Mezinárodní kongres životopisců a paměti“, který se koná ve válkou stíhaném Jeruzalémě. Když se rozhodně tuhle vstupenku zpět do života i světa literatury využít, ještě netuší, že se ocitne v podivném panoptiku svérázných individuí, která chtějí vypovědět svůj příběh. Mezi návštěvníky je prohlédnuvší bývalý kriminálník otec José Maturana s vyprávěním o vzestupu a pádu náboženské společnosti, intelektuální pornoherečka Sabina Vedovelliová, kolumbijský podnikatel Mojžíš Kaplan s monte-christovskou historií, nebo nymfomanská islandská novinářka, která by měla napsat o kongresu reportáž, ale zamiluje se do ženatého židovského doktora. Kongres je shromaždištěm po slávě bažících spisovatelských snaživců i avantgardních dobrodruhů, kteří líčí svoje životy, zatímco jejich hotel obklopuje smrt zhmotněná v podezřelém úmrtí José Maturany i ve sprškách střel či náletech bomb.

 

Atlas mraků

 

Atlas mraků
David Mitchell

Román amerického spisovatele Davida Mitchella se nedávno dočkal nového vydání na základě popularity vyvolané stejnojmenným filmovým zpracováním. Pyramidálně komponovaný text svou strukturou postupně vnořených příběhů připomíná cestu „nahoru po schodišti dolů“. Mitchell v něm dokládá především své spisovatelské mistrovství, neboť každý z příběhů odpovídá jinému žánru a obsahuje řadu odkazů na korespondující kanonická díla. Prózu otvírá (i uzavírá) tichomořský deník Adama Ewinga - právníka plavícího se v roce 1850 z Chathamských ostrovů, jehož černobílé vidění světa je rázně narušeno brutalitou otrokářského systému a podobami lidské hamižnosti. Příběh je přerušen v nejlepším a náhlým skokem se vřítí do roku 1931, v němž sledujeme osudy mladého skladatele, jehož geniální skladba Atlas mraků zaznívající „mnoha hlasy v mnoha pokojích“ představuje metaforický obraz celé knihy. Následující špionážní story, předvádějící drsné zabijáky a neohroženou investigativní reportérku utkávající se s nelítostnou korporací, připomíná řadu paranoidních thrillerů na způsob Roberta Ludluma. Odlehčení představuje groteskní epizoda o obstarožním vydavateli, jenž se zaplete do nebezpečných vztahů podsvětí a na útěku je chycen do nedobrovolné pasti totalitního prostředí domova důchodců, která se s nadhledem odkazuje např. k románu Vyhoďme ho z kola ven. Vše ústí do temných vizí orwellovské budoucnosti, v níž se naklonovaná servírka Sonmi-451 stává nucenou mučednicí a symbolem budoucího odporu. Poslední, ovšem v knize vlastně centrální příběh je temnou vizí postapokalyptického světa budoucích časů, v němž se střetávají zbytky magické techniky „moudrých“ s primitivismem přírodních lidí a skupinami brutálních kanibalů. Na rozdíl od filmové adaptace, která má tendenci předkládat hollywoodsky pozitivní ideové poselství a jednoznačné vyznění, dává kniha čtenáři prostor k vlastní interpretaci a působí daleko nejednoznačněji.

 

klub nenapravitelných optimistů

 

Klub nenapravitelných optimistů
Jean-Michel Guenassia

Podmanivé vyprávění podávané z pohledu chlapce Michela dospívajícího v Paříži na počátku šedesátých let 20. století. Jeho rodiče vhání rozdílný společenský původ a z něj plynoucí politická orientace do neustálých sporů (matka pochází z buržoazní rodiny, zatímco otec je synem italských přistěhovalců), bratr přes jejich odpor narukuje do války v Alžírsku. Michel hledá únik ve vášnivé četbě, poslechu rokenrolu, fotografování i hraní stolního fotbálku, až jej nakonec najde v utajeném šachovém klubu nedaleko Lucemburských zahrad. Tam se ke královské hře scházejí ruští, maďarští, němečtí, ba i čeští emigranti z východní Evropy podporovaní Jeanem-Paulem Sartrem a Josephem Kesselem, jejichž příběhům chlapec fascinovaně naslouchá. Zaplétá se také do jejich vzájemných vztahů a politického handrkování, jelikož ne všichni, kteří uprchli před totalitními režimy, se vzdali víry v levicové ideje. Čtivý příběh o zrání ve světě, který je rozdělen na strany, mezi nimiž je člověk nucen volit, aniž by o to stál, a v němž optimismus spočívá v přesvědčení, že „vždycky může být hůř, než je teď“.

Pro sběratele

Letošní rok poskytl obzvláště bohatou úrodu nových vydání dosud vyprodaných titulů, které v knihovničce zapáleného čtenáře nesmí chybět. Dvě z nich jsme už zmínili (Vražda starého varana, Atlas mraků), na další ještě přijde řada (Maus), ale je jich mnohem víc. Beletristickou sbírku můžete vhodným darem doplnit třeba obdivovatelům Iana McEwana, Kazua Ishigury, nebo Salmana Rushdieho.

 

dite v pravy cas

 

Dítě v pravý čas
Ian McEwan

Kniha o životních ztrátách, kterou leckdo považuje za autorovu vůbec nejlepší, vyšla česky poprvé v roce 1987. Šťastné manželství Stephena a Julie Lewisových zasáhne rána osudu, když se ve chvilce nepozornosti při nákupu ztratí jejich tříletá dcera Kate. Stephen se pouští do horečnatého hledání, jehož bezvýslednost jej nakonec přivede ke zcela opačnému stavu apatie sestávajícího z povalování na gauči, sledování televize a popíjení whisky. Vzniklá prázdnota a rozdílný způsob vyrovnávání se s tragédií nakonec oba manžele odcizí a přivede je k rozchodu. Psychologický román je portrétem nejen hlubokého smutku, ale i politické situace Británie konce 80. let a vlády železné lady Margaret Thatcherové. Liberální hrdina totiž jako autor dětských knížek zasedá ve vládním výboru pro zušlechtění školství a kniha v těchto momentech nabývá výrazně jízlivějších až fraškovitých podtónů. Zatímco se Stephen pokouší reflektovat svůj podíl na rozpadu manželství, shledává rovněž, že má značné mezery ve znalostech o životě svých rodičů před vlastním narozením. McEwan zkoumá tvář dětství, jak na ni nahlížíme zpětně z pozic dospělosti, i představu o věčném dítěti v nás. Svou roli hraje i fenomén času zmíněný v názvu, který navíc v originále zní „Child in time“, což by bylo možné přeložit také jako „Dítě v čase“.

 

když jsme byli sirotci

 

Když jsme byli sirotci
Kazuo Ishiguro

Další Ishigurův román s vypravěčem ne tak docela nespolehlivým, jako spíš naivně neschopným si včas správně propojit útržky, které osudově definují jeho život (stačí vzpomenout na majordoma Stephense ze Soumraku dne nebo Kathy H. z knihy Neopouštěj mě). Christopher Banks vyrůstá u tety v Anglii a v dospělosti si splní „sherlockovský“ sen – stane se úspěšným londýnským soukromým detektivem. K volbě povolání ho ovšem nevede jen odhodlání řešit spletité případy a romantické založení, nýbrž trauma z minulosti. V dětství mu totiž za záhadných okolností zmizel nejprve otec a brzy na to i matka. Aby se Christopher dokázal pohnout v přítomnosti, musí se ponořit do potlačených vzpomínek a vrátit do města, v němž strávil svá raná léta – do Šanghaje. Místní temné uličky jsou však v roce 1937, kdy do nich hrdina zavítá, zmítané válkou a pečlivě připravovaná cesta naráží na nečekané komplikace i hradby mlčení. Chaotické pátrání tak postupuje vpřed jen dílem náhody a vytoužený triumf je stále mimo dosah.

 

děti půlnoci

 

Děti půlnoci
Salman Rushdie

Ve stínu autorovy knižní novinky o životě ve skrytu nazvané Joseph Anton lze snadno přehlédnout, že znovu vyšla jeho asi nejoceňovanější kniha. Děti půlnoci jsou možná méně kontroverzní než fatvou uvalenou na spisovatele poznamenané Satanské verše, avšak fantastický příběh namixovaný s kronikou politického vývoje Indie má kouzlo, které vzbuzuje touhu po opětovném pročítání. Však byl tento román také opakovaně zvolen nejlepším z titulů ověnčených Man Bookerovou cenou. Vypravěč Salím Sináí narozený v den získání indické nezávislosti patří k tzv. dětem půlnoci obdařeným zvláštními schopnostmi. Salím se s nimi může spojit telepaticky a usnadňovat tak vzájemnou komunikaci. Próza nesená na vlnách „magického realismu“ nabízí nejen neotřelou historii protagonistovy země, ale také celé jeho rodiny, která je s rodnou hroudou neoddělitelně spjata. Narušuje však obvyklá schémata a namísto lineárního děje skáče v čase tam i zpátky a mísí přítomnost s minulostí, což čtenáři umožňuje nečekaně odhalovat tajemství nebo se tetelit zvědavostí při anticipacích budoucích událostí.

Pro intelektuální romantičky

Genderově nekorektní věnování následného výběru je zvoleno převážně kvůli ženskému rodu protagonistek uvedených děl. Svazků se však může bez obav chopit i šovinismem nezatížený čtenář, kterého nevyděsí vhled do duše „něžného“ pohlaví.

 

hra o manželství

 

Hra o manželství
Jeffrey Eugenides

Univerzitní trojboj o lásku a štěstí. Mitchell miluje Madeleine, Madeleine miluje Leonarda a Leonard… má maniodepresivní psychózu. Příběh se odkrývá vždy z perspektivy jednoho z protagonistů trojúhelníku amerických studentů, které k sobě poutají vzájemné vztahy, ale teprve rozdílný pohled na již popsané události ukazuje čtenáři spletitost zdánlivě jednoduchých událostí. Jako ústřední prvek milostného koktejlu získává nejvíc prostoru Madeleine ponořená do klasických románů z 19. století, která touží po lásce, ale zcela ignoruje city jako vystřižené z jejích oblíbených knížek, které jí nabízí „jen kamarád“ Mitchell Grammaticus. Naopak ji fascinuje sociálně nepřizpůsobivý, vysoce inteligentní Leonard Bankhead. Vztah s ním nejprve jenom přiživuje její komplexy, aby se po pozdním pochopení podstaty jeho choroby konečně pokusila postavit na vlastní nohy. Mitchell mezitím absolvuje duchovní hledání sebe sama i cestu po Evropě a Indii, aby byl své vyvolené schopen místo očekávaného schématu nakonec nabídnout svobodu. Nejzajímavější jsou však kapitoly líčící postupující nemoc – hyperaktivní mánii i rezignovanou depresi – sžírající původně charismatického Leonarda. Autor hravě využívá prostředí převážně humanitně zaměřených studentů k tomu, aby text prošpikoval množstvím literárních i filozofických aluzí, nejde však do takové hloubky, aby zahlcoval „neznalého“ čtenáře. Za povšimnutí stojí nápis na obálce knihy „od držitele Pulitzerovy ceny“. Tu totiž Eugenides obdržel za román Hermafrodit (BB art, 2009), který je zhruba od září k dostání ve výprodeji řetězce Levné knihy za pouhých 89 Kč. Pokud budete mít štěstí a ukořistíte některý z posledních výtisků, můžete k Vánocům sestavit eugenidesovský balíček.

 

 

 


Sestry sudičky
Eleanor Brownová


Sesterský trojportrét vyprávěný v množném čísle se zabývá vlivem nenasytného čtenářství, rodinných konstelací, nenaplněných očekávání i konotací spojených se jmény, které si hrdinky nesou. Rosalindu (Rose), Bianku (Bean) a Cordélii (Cordy) pojmenoval a vychoval profesor specializovaný na Shakespeara komunikující téměř výhradně skrze citáty. Všechny tři se po letech setkávají v rodném domě, kam se vrátily nejen kvůli matčině zhoubné nemoci, ale především díky svým osobním selháním. Nejmladší rozmazlovaná nomádka Cordelie otěhotněla s náhodným sexuálním partnerem, prostřední Bianku její koketerie a posedlost nakupováním přivedla až ke zpronevěře a nejstarší Rosalinda sice konečně našla svého „prince“, jenže kvůli němu není schopná opustit domov. Všechny tři ale musejí ve věku kolem třicítky konečně dospět a vzít na sebe zodpovědnost za vlastní život. Rakovina, která plíživě ničí šťastné zázemí, je navíc donutí nazřít rodiče coby křehké lidské bytosti, které je nemohou zaštiťovat navěky. I když nastíněné témata lehce zavánějí odérem klišé, knihu zachraňuje její čtivost, nemilosrdná introspekce i silný vztah postav k literatuře, který je přibližuje jejich čtenáři.

 

divka která spadla z nebe

 

Dívka, která spadla z nebe
Simon Mawer

Autor románu Skleněný pokoj se vrací ke své „oblíbené“ druhé světové válce, tentokrát z pohledu Marian Sutrové - napůl Angličanky, napůl Francouzky. Ve třetím roce trvání konfliktu mladou dívku osloví tajné služby, které chtějí využít její dokonalé francouzštiny. Marian, která po letech v klášterní škole ucítí příchuť dobrodružství, se nechá naverbovat tak trochu ze vzdorného rozmaru. Do náročného výcviku, který svým rozvrhem napovídá, co ji bude čekat v akci (manipulace se střelnou zbraní, kladení bomb, předávání zpráv, šifrování), se ale pustí s vervou. Než ji však pod novou indentitou vypustí s padákem nad Francií, aby pomáhala domácímu odboji, je pověřena zvláštním úkolem – kontaktovat mladého fyzika Clémenta, jehož výzkumy mají co do činění s atomovou bombou, aby emigroval do Anglie. K úkolu je způsobilá i proto, že mladý vědec byl její první platonickou, dost možná i opětovanou láskou. Pomalu budované napětí propojené s objevováním vlastní sexuality i schopnosti chladnokrevného odstupu dobře funguje až do schematické katarze, v níž se hrdinka rozhoduje k patetickému gestu, aniž by pro ně měla jakoukoli motivaci. Závěr působí trochu jako ukázka spisovatelské bezradnosti, nicméně vzhledem k tomu, že Mawer už píše druhý díl, je možná méně jednoznačný, než by se na první pohled mohlo zdát.

Pro detektivní nadšence

Ať už se vaši známí rádi začtou do severské krimi, nebo spíše do nostalgické vzpomínky na klasické příběhy Sherlocka Holmese či do psychologické studie devianta, o letošních svátcích by jim neměla chybět vytoužená dávka napětí.

 

Sněhulák

 

Sněhulák
Jo Nesbø

Nejnovější česky vydaná kniha s alkoholickým inspektorem Harry Holem, jehož případy jsou zajímavé především naplněním konceptu "omylného detektiva". Narozdíl od vševědoucího Sherlocka Holmese (jenž od začátku tuší a jen si průběžně doplňuje skládačku, než se vytasí s brilantním řešením) Harry objevuje indicie, které ho často pletou a občas ho vedou i ke zcela mylným závěrům. Ty jsou sice průběžně přehodnocovány, často však až po tragických ztrátách, aby bylo jasné, že hrdina sice „boty“ dělá, ale chybovat není v téhle branži jen tak. Nesbø se neváhá zbavit ani postavy, jejíž pozici budoval i v několika předchozích knihách, takže nic není tak docela předvídatelné: oběti ani vrazi. Místy to sice autor s kombinatorikou už trochu přehání, ale svádění čtenáře falešnými vodítky se mu zejména ve Sněhulákovi obzvláště daří. Aktuální pátrání navíc nabízí oblíbené šťavnaté ingredience: sériového vraha, brutální zabíjení žen s divadelním aranžováním a osobní zaujetí detektiva na vyšetřování. Mrazení v zádech nezapomíná autor prokládat cynickým humorem osamělého vlka maskujícím marlowovskou rytířskost, jež je nedílnou součástí charakteru protagonisty.

 

dům hedvábí

 

Dům hedvábí
Anthony Horowitz

Renomovanému scénáristovi detektivních seriálů (Vraždy v Midsomeru, Foylova válka, ad.) se podařilo to, co žádnému autorovi před ním - získat oficiální svolení od dědiců práv na dílo A. C. Doyla, aby znovu oživil postavu legendárního pátrače Sherlocka Holmese. Kniha je typický produkt určený ke spotřebě jasně definovanému čtenáři, svůj záměr ale naštěstí naplňuje s grácií. Přesně odpozorovaný Doylův styl dekorují narážky pro "znalce", které případ zařazují mezi původní sherlockovská dobrodružství. Jak souvisí pomsta bostonského gangu s výstražnou smrtí chudého chlapce a snahou zdiskreditovat geniálního detektiva? (Pokus Holmese kompromitovat mimochodem připomíná závěrečný díl druhé řady britského seriálu Sherlock, jenž slavné zápletky přenesl do současnosti.) Autor díkybohu jen nekopíruje styl předlohy, ale dodává i atributy, které mohly být použity až z časového odstupu od éry vzniku původní děl. V textu tudíž nechybí sociálně kritický rámec, který upozorňuje na problémy dobového velkoměsta týkající se především nezaopatřených sirotků a společenské lhostejnosti. Horowitz si navíc mohl dovolit i značně zvrhlejší ústřední zločin a náznak, že původce či pomahače zla nelze vždy spravedlivě potrestat. Včlenil také empatické úvahy na téma pocitů odsouzeného. A jako třešničku na dortu lze vnímat vyústění jedné ze zápletek obsahující emancipovanou hrdinku na záporné straně spektra postav.

 

než pomine tvůj hněv

 

Než pomine tvůj hněv
Åsa Larssonová

Spisovatelka v rámci série postupně rezignuje na detektivku a zcela se soustředí na atmosféru severského venkova, do které neváhá ani ve výsostně racionálním žánru míchat mystické prvky. Slušně našlápnuto k tomu měla už v předchozí Temné stezce, v níž má jedna z postav záhadné předtuchy o budoucnosti, které se obvykle vyplní. Ve čtvrté knize už se s nadpřirozenem nijak nežinýruje a jednu z linií vypráví přímo duch oběti. Ten se navíc občas někomu zjeví, takže nezůstává pouhou narativní strategií, ale stává se důležitým aktérem celého příběhu. Vhled oběti, která shůry pozoruje pozůstalé, provinilé i policajtské, ovšem částečně rozbíjí strukturu napínavého pátrání, v němž jeden nebo více detektivů postupně odhalí pravdu. Ta se totiž odkrývá hlavně skrze flashbacky jednotlivých zúčastněných. Obdobným způsobem sice autorka buduje gradaci ve všech svých knihách, tentokrát se však otázka, kdo zabil mladou dvojici, která se vydala potápět do místního zamrzlého jezera, když tu jim kdosi přeřízl lano a zakryl vyřezanou díru v ledu dřevěnými dveřmi, objasní skoro sama. Trochu slabší jsou i samotné motivy k zabíjení, vrah je jako vždycky jasný téměř od začátku, neboť Larssonová své romány nestaví na překvapivém vyústění. Může to připomenout sledování seriálu z policejního prostředí, kde se s počtem zhlédnutých dílů divák čím dál méně zajímá o jednotlivé případy a silněji ho vtahují osudy oblíbených hrdinů. Větší požitek z textu tedy asi budou mít čtenáři, kteří se chtějí dozvědět, jak zvládá hlavní hrdinka Rebecka vztah na dálku, nebo kterak dopadne rozkol inspektorky Anny-Marii s kolegou.

 

vřesoviště

 

Vřesoviště
Belinda Bauerová

Navzdory ocenění Zlatou dýkou od britské asociace autorů detektivek kniha nefunguje tak docela jako detektivní román. Psychologický thriller je přesnější označení. Jediné odkrývání, kterého je čtenář svědkem, se odehrává v momentech, kdy dětský protagonista postupně zjišťuje, co se vlastně kdysi stalo. Jde o sondu do duše chlapce z nižších sociálních vrstev a dysfunkční rodiny, přičemž malý hrdina celkem správně hledá některé důvody nikterak vřelých domácích vztahů v temné minulosti. V rámci dětské logiky si tedy usmyslí, že když se mu podaří objevit dosud nenalezené tělo svého strýčka, který zmizel v 11 letech a byl s největší pravděpodobností umučen a zabit pedofilním sériovým vrahem, bude zase všechno v pořádku. A protože situace v rodině se nijak nelepší, odhodlá se až k zoufalému kroku - navázání kontaktu s uvězněným zabijákem. Popis myšlenkových procesů nešťastného, nemilovaného a samozřejmě i šikanovaného kluka je asi nejsilnější částí textu. Vhled do mozku poměrně inteligentního devianta, útěk z vězení a nevyhnutelné střetnutí už jsou daleko předvídatelnější, pořád se však jedná o zajímavý pokus, jak pracovat s tématem „kočky a myši“.

Pro milovníky historických kulis

Kdo má rád své hrdiny okostýmované, hovořící dobovou mluvou a dodržující starosvětské zvyky, obrací se k příběhům z minulosti. Pokud navíc zamíří do staré dobré Anglie, dostane nádavkem i nezapomenutelnou atmosféru či trochu proslulého ostrovního humoru.

 

mstitel


Mstitel
Rory Clements

John Shakespeare opět zasahuje! Starší bratr mistra pera (toho času herce a básníka) se po událostech popsaných v románu Mučedník navzdory panujícímu protestantskému ovzduší oženil se vzdornou katoličkou Catherine, odešel z výzvědných služeb a založil chlapeckou školu. Klidné vody jeho existence kalí zejména násilnický Topcliffe, který by si s ním i jeho rodinou podezřelou z protireformačních sympatií rád pohrál na mučidlech. Stárnoucí královna Alžběta I. je paranoidní z obav o své bezpečí a možná opravdu existuje spiknutí usilující o její život. Uprostřed bouřlivé doby si Shakespeara předvolá vladařčin oblíbenec hrabě z Essexu, aby pro něj vypátral údajnou navrátilkyni ze ztracené zámořské kolonie Roanoke, jejíž obyvatelé před lety beze stopy zmizeli. Zároveň jej o spolupráci požádá člen korunní rady lord Cecil, který Essexe podezřívá z touhy uchvátit trůn. Návrat ke špionáži Shakespearovi navíc komplikuje rozkol s manželkou, která ohrožení navzdory trvá na účasti při katolických bohoslužbách a navštěvuje uvězněného kněze Southwella. Na svět dvorských intrik snad až příliš správňácký hrdina se snaží zajistit více informací o tajemném irském hromotlukovi, věřiteli těch nejvlivnějších dvořanů, díky čemuž se ocitá nebezpečně blízko epicentru mocenských pletich i úkladů.

 

smrt múz

 

Smrt múz
Marie Michlová

Vypravěč John Smith je ztělesněním průměrnosti (naštěstí však nepostrádá nadhled), vyrůstá nicméně v Anglii a Skotsku 1. poloviny 19. století pod vlivem poeziemilovného dědečka. Ten by z něj rád vychoval básníka, ale místo toho jej pouze naočkuje nesmiřitelným odporem ke všem poetům i jejich dílům. Ironií "osudu" John nakonec uspěje jako beletrista (ovšem stále ne natolik, aby dostal vytouženou literární cenu) a začne se přátelit s lordem Byronem, sirem Walterem Scottem, Johnem Gibsonem Lockhartem, Jamesem Hoggem i dalšími významnými autory. Výjimečný debut talentované mladé autorky se zabývá vztahem nadání a normality, literární praxe, časovosti a každodennosti, vlivem slávy, poměru fikce a "reality“… ale zároveň je to zkrátka legrace. Michlová jako by absolvovala transfuzi britské krve a s ní bravuru suchého humoru i břitké pointy. Za zmínku stojí i jazyk ve stylu překladů Dickense do češtiny, přičemž archaickou mluvu průběžně zpestřují nečekané nebo slangové výrazy, které scénám dodávají na životnosti, případně svou nepatřičností vytvářejí záměrný odstup. Příběh nemá nijak dramatický spád, což je dáno i tím, že tematizuje tok času a plynutí lidského života, který prostě trvá a pak končí, aniž by nutně oplýval správnou literární gradací či vyvrcholením. Čtenář však nezůstane frustrován, neboť na závěr opravdu zjistí, co vlastně tu "smrt múz" (vysychání tvůrčího pramene týkající se převážně básníků do šestatřiceti let, může ale postihnout autory v každém věku) způsobuje. Všudypřítomná rozpustilá ironie, bryskné postřehy a výroky aspirující občas i na "hlášky" ovšem z téhle historické fikce dělají neuvěřitelně zábavné čtení.

Pro stoupence „bublin“

Nejen bloky textu živ je člověk. Forma komiksu nabízí zajímavé výtvarné pojetí, filmový střih i nečekaná spojení.

 

maus

 

Maus
Art Spiegelmann

Nakladatelství Torst se rozhodlo k 25. výročí první vydání kultovního grafického románu znovu přinést Spiegelmannovo dílo na český trh a to navíc v souborném vydání původně svou svazků (a v pevné vazbě, což rovněž potěší). Přelomový pokus ztvárnit „velké téma“ formou ztotožňovanou s lehkým žánrem změnil tvář komiksu jako takového a ovlivnil spoustu dalších tvůrců žánru. (U nás třeba i loňské komiksové zpracování „příběhů totality“ ve svazku Ještě jsme ve válce, který bohužel nedisponoval scénáristy dosahujícími Spiegelmannových kvalit a utopil výtvarné zpracování v didaktičnosti. Přesto však dosáhl na cenu Muriel a několikanásobné dotisky, což ukazuje, že o progresivní pojetí nelehkého námětu je tu rozhodně zájem.) Maus zpracovává holocaust prostřednictvím osobních vzpomínek, o nichž autorovi v Americe vypráví jeho otec Vladek. Židovský obchodník s textilem zažívá spolu se ženou Anjou postupné vyostřování situace v Polsku přes zabavování majetku až po ghetta, selekce a ukrývání se před transporty a nakonec i cestu do Osvětimi a hrůznou každodennost v koncentračním táboře. Nejen v odkazu na bajky jsou jednotlivé národnosti v komiksu zobrazovány coby zvířecí druh: Židé jako myši, Němci jako kočky, Poláci jako prasata… Spiegelmann tak dosahuje kontrastu zjednodušených spojení, která se mohou vázat k vnímání skupiny definované svým původem, a individuálního příběhu obsahujícího ničivou zkušenost, jejíž účinek dalece přesahuje ztvárnění anonymní oběti masového vraždění.

 

ve stínu šumavských hvordů

 

Ve stínu šumavských hvozdů
Džian Baban, Jiří Grus a Vojtěch Mašek

Scenáristé Džian Baban a Vojtěch Mašek z tvůrčí skupiny Monstrkabaret Freda Brunolda a výtvarník Jiří Grus se inspirovali románem Stanislava Komárka Mandaríni, v němž autor uvádí ukázky „z neznámého a v češtině nikdy nevydaného románu Karla Maye“. Ve zmiňovaném fiktivním díle měl totiž Old Shatterhand alias Kara ben Nemsí navštívit šumavské pohraničí. Snaha rekonstruovat hrdinovo dobrodružství vyústila v humorný obrázkový pamflet, v němž se „věčný chlapec“ musí poprat s démony v sobě samém a vyrovnat se s existencí sexuality. Situaci mu ztěžuje setkání s emancipovanou a krásnou femme fatale Barborou, ženou úředníka Josefa Němce. Její revoluční kniha Babička chce totiž celému světu ukázat, o čem sní ženy a jaké doopravdy jsou, a to ve značně jiné podobě, než jak titul znají dnešní školáci. Navíc se zdá, jako by i česká příroda vtahovala nevinného a čestného dobrodruha do svého lůna a sváděla jej z pravé cesty. To nejlepší čtení pro feministy a recesisty!

Pro náruživé posluchače

Jsou chvíle, kdy si číst prostě nelze, protože fyzická kapacita nestačí. Oči a ruce jsou zaměstnány, ale mozek volá po příběhu. Při uklízení, vaření, žehlení, domácím kutilství či jízdě autem by osobní předčítač rozhodně neuškodil. Podobným způsobem však může posloužit i audiokniha.

 

vzpoura mozků

 

Vzpoura mozků
Václav Šorel a František Kobík

Pamětníci úžasných komiksů, které ještě za totality vycházely v „ábíčku“ neboli v časopise ABC, si určitě vybaví také nezapomenutelnou Vzpouru mozků. (Kdo byl tou dobou ještě „na houbách“, má rozhodně co objevovat.) Příběh ovlivněný pomalým nástupem výpočetních technologií, Návratem z hvězd Stanislawa Lema a Vesmírnou odyseou 2001 Arthura C. Clarka vypráví o návratu posádky hvězdoletu Prométheus (ne, s Vetřelcem ani Ridley Scottem to nesouvisí) z hlubin vesmíru, která najde Zemi ovládanou umělou inteligencí a roboty. Lidé zatím živoří v několika velkoměstech pod tzv. antipoli zabraňujícími fungování umělé inteligence, živí se řasami a doufají ve znovunavrácení svobody. Vzhledem k době, která od prvního uveřejnění kresleného seriálu uplynula, došlo v předloze k několika malým změnám. Logicky se trochu posunula technika a přibyl také další člen posádky – holografická projekce Oskar. Pětidílná rozhlasová dramatizace trvá celkově něco přes hodinku a na CD mezi bonusy najdete i původní komiks a rozhlasový scénář ve formátu pdf.

 

hotel new hampshire

 

Hotel New Hampshire
John Irving

Irvingův román o svérázné rodině Berryových, jejíž destruktivní sklony vyžadují často opakované heslo „nevšímejte si otevřených oken“, vyšel na CD coby mluvené slovo v nezkrácené verzi (21 hodin a 29 minut) načtené Ladislavem Mrkvičkou. Autor se slabostí pro medvědy, Vídeň, cirkusácké kousky, zápasníky a bizarnost klade čtenáři otázku, kterak smysluplně přežít ve světě plném nečekaných tragédií a skličující marnosti. Snem hlavy rodiny je zařízení malého hotelu, který se rozhodne založit na místě staré dívčí školy ve státě New Hampshire a později také ve Vídni. Vypravěčem je jeho syn, pubertální John zamilovaný do své sestry Franny, který ovšem silně vnímá i problémy dalších sourozenců – homosexuála Franka a utrápené liliputánky Lilly. K rodině patří také pes Truchlík, který společnost neopouští ani po své smrti, zůstává totiž na svém místě jako čestná vycpanina.

AUTOR
Šárka Nováková

Šárka Nováková

Nezávislá publicistka s permisivním přístupem ke všem žánrům i stylům; čtenářka světa jako textu a textu jako světa.

>>> další články autora
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...