Mallory: Balada o naději | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Film

Mallory: Balada o naději

85% Recenze | Martin Kužel | 23.7.2015

Helena Třeštíková je dokumentaristkou evropského formátu, kterou bychom měli v našich končinách na rukou nosit. Její autenticky neúprosná tvorba je v rámci sociálního dokumentu jako závan svěžího vzduchu na zatuchlé půdě a každé její nové dílo si proto žádá pozornost. V Mallory můžeme vidět jisté zakončení pomyslné trilogie neřesti, kam spadají snímky René a Katka, a i když bez záměru, jedná se o konec nečekaně pozitivní, protože titulní hrdinka svůj třináct let trvající boj o rehabilitaci ve společnosti neprohrála. Všem okolnostem navzdory.

 

 

mallory-rec-1

 

Setkání

Co člověka dožene k rozhodnutí, že po dvaceti letech ze dne na den vysadí drogy? Cynik by řekl nic, je pozdě. V případě Mallory by se zmýlil. Paradoxně stačil jeden dobrý člověk a jedno upřímné přání pomoci, aby se těhotná narkomanka chytila za nos. Že tím člověkem byl Jiří Bartoška, se snad ani nedá nazvat náhodou, to je zásah shůry. Srovnatelným charisma disponuje snad pouze Josef Abrhám, který však postrádá živelnost idolu generace našich matek, takže jsem vlastně ochoten sám před sebou připustit, že to náhoda nebyla. Mallory porodila synka Kryštofa, který do vínku dostal závislost na heroinu, a prošla odvykacím programem neziskové organizace Sananim. Ukázalo se však, že cesta ze tmy je delší a trnitější, než si člověk idealizuje.

 

 

mallory-rec-3

Nezlomná

Syn, kterého prvních několik let jeho života vídala Mallory pouze při návštěvách v léčebně, byl od začátku středobodem jejího boje jak s těžkou životní situací, tak i se sebou samotnou, jak říká sama protagonistka. Její tvrdohlavosti a síle tváří v tvář lhostejnému postoji institucí se lze obdivovat. Nedomnívám se, že by si mnoho lidí dokázalo zachovat její přesvědčení i během ranní hygieny v autě, kde Mallory většinu snímku i se svým partnerem bydlí a kde je několikrát za noc budí policejní hlídka. Frustrace černá jako smola odkapává z každé nové návštěvy úřadu sociálního zabezpečení, z každého nového jednání o přidělení bydlení s aparátem, který je efektivní pouze v předávání zodpovědnosti a ustrašeně se chvěje, když režisérka sama (velmi netypicky) do průběhu jedinkrát vstoupí a požaduje vysvětlení. Kafkovsky pak zní slova „předpis je předpis, flexibilita neexistuje.“ Kde divák zatíná vztekem pěsti, zůstává však Mallory obdivuhodně vyrovnaná. Konfrontuje svou situaci s kousavým sarkasmem a naprostou střízlivostí, avšak zůstává zároveň i zranitelně lidská. Především při výběru partnerů, kde své chyby neustále opakuje. „Ale to už je ten život,“ jak sama říká.

 

 

 

mallory-rec-´4

 

Ke světlu

Snímek byl představen letos na filmovém festivalu v Karlových Varech, odkud si odvezl cenu pro nejlepší dokumentární film nad 60 minut. Nelze se ubránit srovnání s režisérčiným starším počinem, Katkou, která zůstává pravděpodobně nejsyrovější ze všech jejích děl. Avšak tam, kde v Katce sledujeme pozvolný rozklad osobnosti, neschopnost cokoliv změnit a postupně čím dál větší odtržení od jakékoliv reality, tam v Mallory a její resocializaci nacházíme pravý opak. Sílu, kuráž, odhodlání a šťastné náhody, které se skutečně stávají. A přestože se jedná o skutečný příběh, byť sestavený z epizodických střípků citlivou rukou autorky, nečekaně dopřává divákovi naději. Ze tmy lze vyjít, život lze změnit. Ale nikdo jiný to za vás neudělá. Dokumentární snímky zachycující průběh lidského osudu mívají jiné než striktně tendenční poselství velmi zřídka. Tento je světlou výjimkou. A byla by zatracená škoda ho minout.

 

 

mallory-rec-2
Foto: Aerofilms

 

 

 

 

 

 

 

 

AUTOR
Martin Kužel

Termín konání: 23.7.
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...