Dočkej času, najdeš mapu | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Knihy

Dočkej času, najdeš mapu

70% Recenze | Šárka Nováková | 15.8.2013

Román Mapa času vykresluje prostřednictvím trojice příběhů Anglii ve století páry, kdy hektický vědecko-technický pokrok sliboval nemožné, ale nakonec zabředl jen do spousty slepých uliček. Podobný pocit může navodit i celý text, který se vrací do minulosti, avšak navzdory mnohoslibnosti názvu knihy se v toku dějin neproskotačí příliš dopředu. Viktoriánské období v něm však překvapivě neoživuje žádný Brit, nýbrž španělský spisovatel Félix J. Palma. 

„A kdy už tam budeme?“ ptá se v duchu nedočkavý čtenář. Říká si to na začátku a nepřestane si to opakovat ani ve dvou třetinách svazku. „Kdy už tam budem?“ Kde? Přece v té budoucnosti. Tahle cesta časem rozhodně nebude krátká, čítá celých 528 stran. Jejím nejzajímavějším aspektem je, že dlouho není jasné, kam přesně směřuje. Začíná každopádně ve viktoriánském Londýně, kde se velkoburžoazní mladík Andrew Harrington chystá spáchat sebevraždu. Už před lety se totiž nadmíru nešťastně zamiloval. Zakoukal se do osoby sice snadno dostupné, leč naprosto sociálně nekompatibilní – do nejlevnější whitechapelské prostitutky Marie Kellyové. A nedokázal ji ochránit od jejího osudu poslední krvavé oběti Jacka Rozparovače. Kdyby se tak minulost dala změnit…

 

Mapa času
Obálka románu pracuje s chytlavými prvky: záhadný cizinec s blyštivým časoměřičem, ozubená kola drtící osudy a symbolizující pokrok, nostalgicky zaprášené knižní regály a melancholická socha rozpřahující svá andělská křídla nad neznámou minulostí i budoucností.

 

 

Válka světů

O pozornost v knize postupně soupeří tři linie vyprávění, z nichž každému je věnována vlastní kapitola, ačkoli se všechny mírně prolínají. Po zmíněné tragédii truchlícího mládence následuje příběh frustrované sufražetky Claire Haggertyové. Zámožná kráska je dost inteligentní, aby se v životě předurčeném k zajištěnému manželství k smrti nudila, ale dost naivní, aby věřila, že příčinou jejího trápení je pouze doba, nikoli vlastní osobnost. Obě postavy doufají nalézt východisko v tajemné organizaci Murrayho cesty časem. Zejména k Andrewovu zklamání však společnost nabízí pouze vyhlídkový výlet do roku 2000, jehož podoba podezřele odpovídá představě zkostnatělého Viktoriánce o budoucích dobrodružných časech. Claire se podmanivou vizí naopak nechá unášet, neboť si snobsky namlouvá, že její lásku si nezaslouží všední nápadníci z předvídatelné současnosti, ale pouze hrdina, který jednou zachrání lidstvo před krvežíznivými roboty. Těmi opravdu ústředními protagonisty románu jsou ovšem spisovatel Herbert George Wells, který zrovna sklízí úspěchy za svou prózu Stroj času, a Gilliam Murray, záhadný zbohatlík, vynalézavec, šedá eminence zápletky a mafiánský „kmotr“, jenž dokázal úspěchu Wellsovy knihy náležitě využít. Oba se vynořují už v příhodách Andrewa a Claire, k jejich konfrontaci však dojde až ve třetí části díla.

 

Mapa času
Španělský spisovatel Félix J. Palma (Félix José Palma Macías) plánuje svou poctu H. G. Wellsovi jako trilogii.


 

Bylo, nebylo

Félix J. Palma tuhle triádu podává ústy vševědoucího vypravěče, který v duchu dobové literatury oslovuje čtenáře, skrze oslí můstky přeskakuje v místě i čase, vytváří nečekaná spojení, odbíhá od tématu, vtipně interpretuje dění a předkládá vlastní názor. Ačkoli téma naznačuje, že omnipotenci veselého komentátora zakládá jeho schopnost pohybovat se napříč časovými proudy a že by tudíž mohl být do děje zakomponován ještě sofistikovanějším způsobem, nemá bohužel vypravěč krom autorské exhibice jinou funkci než referenční.    

Příběhy Andrewa a Claire parafrázují sentimentální viktoriánská melodramata a schéma klasického realistického románu devatenáctého století, který vycházel z filosofického předpokladu možnosti úplného výkladu světa. Jejich přeludné happy endy však nemají charakter prozření a ani jeden z aktérů tudíž neprochází zajímavým vývojem (vynecháme-li sexuální zasvěcení emancipované dámy). Potenciál příjemně rozporuplných postav, které se v nemilosrdně stratifikovaném společenském systému zapletou mimo svou třídu, je tak trestuhodně nevyužit. Palma svého zhýčkaného obchodnického synka i namyšlenou sobeckou dívku z lepších vrstev jen vodí za nos a za ručičku, místo aby jim otevřel oči a dopřál jim střet s realitou. Žádné skutečné dilema se nekoná a role obou hrdinů je v konečném důsledku čistě dekorativní. Jejich úkolem je pouze zavést publikum do barvitého steampunkového světa a nechat na scénu vklouznout H. G. Wellse, o něhož tu jde především.

 

Mapa času
Muž, který měl rád ženy – H. G. Wells byl zamlada celkem fešák a celý život měl zálibu v pletkách s opačným pohlavím. Již několik týdnů po svatbě jej manželka Isabel Mary přistihla při nevěře se studentkou Amy Catherine Robbinsovou přezdívanou Jane.

 

 

Návrat do budoucnosti

Kniha je coby úvodní část plánované „viktoriánské trilogie“ zejména poctou Wellsovu dílu – aktuální svazek se odkazuje na Stroj času, druhý díl (El Mapa del Tiempo / Mapa nebes) se soustředí na Válku světů a ten třetí už dopředu přiznává inspiraci Neviditelným mužem. Svůj fikční svět má Félix J. Palma v souladu s názvem dokonale zmapovaný a využívá všechny jeho atraktivní atributy. Defilují v něm známé historické osobnosti; malé „cameo“ si střihne Jack Rozparovač, sloní muž John Merrick či spisovatelé Henry James a Bram Stoker. Nahlíží rovněž do Wellsova osobního života a ukazuje, jak si musel vybojovat cestu k literatuře. Rozkrývá též jeho slabost pro ženy (ta byla mimochodem proslulá a zabývá se jí třeba i kniha Davida Lodge Výkvět mužství), která zapříčinila rozvod prvního manželství a která v próze podnítí i jeho platonickou náklonnost vůči eroticky probuzené Claire, s níž v důsledku shody okolností vede inkognito lechtivou korespondenci. Román se navíc místy jeví jako chytřejší a sebereflexivnější, než na první pohled vypadá. Krom již zmiňované formy pastiše a časových kejklí, které se často ukazují být iluzorními hrátkami nejen s postavami, ale též se čtenářem, poutavě využívá rozbíhavého labyrintu paralelních světů, z nichž v jednom se odehrává samotný příběh. To dává spisovateli možnost zábavně variovat historii (např. v knize je Jack Rozparovač odhalen a vrahova identita je o dost méně fascinující než třeba v Moorově komiksu Z pekla) i připomenout vzájemnou podobnost fikčních a paralelních světů. Mapa času je zkrátka podobně příjemně oddechová jako jízda Murrayovou chronotramvají: sugestivně vybudované prostředí okouzlující éry návštěvníka pohltí a rafinovaná hra jej ošálí, nesmí však příliš přemýšlet o konzistenci nastíněných vztahů či důkladněji zkoumat, co se skrývá pod povrchem líbivých kulis.

 

Mapa času
V příběhu sehraje svou roli i křeslo ze stroje času, jak jej Wells roku 1895 popsal ve své knize. Herec Rod Taylor (na fotce) jeho prostřednictvím cestoval ve filmové adaptaci z roku 1960.

AUTOR
Šárka Nováková

Šárka Nováková

Nezávislá publicistka s permisivním přístupem ke všem žánrům i stylům; čtenářka světa jako textu a textu jako světa.

>>> další články autora
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...