Muži a česká komedie v naději | kulturissimo.cz - Vaše lepší stránka. Ta kulturní


Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film
Vaše lepší stránka. Ta kulturní.

zpět na titulní stránku...

zpět na rubriku...

Film

Muži a česká komedie v naději

75% Recenze | Daniel Storch | 29.8.2011

„Ženská má mít pocit, že o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí nudit!“ A ještě že dobře provedená nevěra zachránila nejeden vztah, tvrdí stárnoucí sympatický seladon Rudolf v nejnovějším počinu žánrového všudybýlka Jiřího Vejdělka, posledních pár let kotvícího ve vodách komedie. Přičemž Rudolfova paní Marta vzápětí dodává: „Nezáleží na tom, se kterou chlap spí, ale ke které se vrací.“ Celkem nevinně vyhlížející, snad jen trochu nevýchovné věty. Nicméně Muže v naději, nepřímého filmového nástupce Vějdělkova loňského kasacinku Ženy v pokušení, tato slova z úst Bolka Polívky a Simony Stašové svým způsobem charakterizují. A pokud někomu nahánějí morální husí kůži ještě před vstupem do kina, je jasné, že dotčený či dotčená neodejdou od plátna spokojeni. Toliko o síle předsudků.

 


foto: Falcon



Na vysvětlenou. Na Muže v naději, k nimž si Jiří Vejdělek opět sám napsal i scénář, se dá nahlížet dvojí optikou. První variantou je nakyslý pohled některých kritiků, kteří v příběhu zprvu otloukánka a zásluhou nevěry postupně „rostoucího“ otce a manžela Ondřeje s tváří Jiřího Macháčka vidí sexistický útok na mravnostní čistotu publika. Věřte nebo ne, asi jsme všichni ještě děti. A pak je zde pohled druhý, o poznání civilnější – že se k nám dostává další zajímavá česká komedie, jež staví především na nadsázce, a tak si také zaslouží být brána.

 


foto: Falcon


Na rozdíl od Žen v pokušení jsou Muži v naději více košilatí.  I zásluhou všudypřítomného bujného dekoltu slovenské rudovlasé krásky Évy Viky Kerekesové, jež zde coby svůdná tanečnice Šarlota působí jako živá voda na usychající štěstí hlavního hrdiny. Nikterak ovšem snímek nepřekračuje hranici vkusnosti a nesklouzává k vulgaritě či obscénnosti. A třebaže těží především z pravd, mýtů a sociálních klišé týkajících se cizoložnických aktivit, jak se ukáže v průběhu děje, nijak tuto milostnou srdeční atletiku neglorifikuje, nesoudí, ale prostě ji předkládá pouze jako fakt. Jako fakt, kterému se dá i zasmát, bez hořkosti či výsměšnosti. Je to možné, pokud člověk bude chtít a dokáže přistoupit na Vějdělkovu hyperbolizaci reality, jež je i zásluhou kouzelné atmosféry Starého města pražského, kde se snímek z většiny odehrává, podobná víc pohádce než opravdovému životu. A vlastně proč ne – Muži v naději jsou takovou pohádkou pro dospělé. Chvílemi nečekaně melancholickou a posmutnělou, chvílemi stejně nečekaně bláznivou, s poměrně čestně otevřeným koncem, hlavně ale jiskrně zábavnou, k čemuž jí dopomáhá jak humor konverzační, tak situační, respektive obdivuhodně široká a pestrá plejáda komediálních prostředků, s nimiž Vejdělek pracuje s přehledem a fortelem zkušeného harcovníka. A třebaže se do stopáže dostal i tak vousatý vtip, jako je záměna telefonu za rozpálenou žehličku, pořád se jedná o legraci vynalézavou, která třebaže je určena rozsáhlému spektru diváků a nehonosí se kdovíjakou komplikovaností zápletky, dokáže vyvolat úsměv i bez kameňákovitých kotrmelců a vozembouchů. O komedii, jež i přes svou mainstreamovost umí být milá, v podstatě nekonfliktní, rovná k oběma pohlavím, navýsost letní a v mnohém lákavá včetně hodně solidních hereckých výkonů. Co si budeme namlouvat, v kontextu soudobé české kinematografie nejsou podobně příjemné podívané, v nichž může mít i obyčejné mlácení koberců svůj aristokratický styl, ničím všedním.

 


foto: Falcon


AUTOR
Daniel Storch

Daniel Storch

…s hlubokou úklonou báječným lidem s klikou a jejich zázračným pohyblivým obrázkům…

>>> další články autora
zpět na titulní stránku... zpět na rubriku...