Kulturní portál s přehledem - hudba, výstavy, divadlo, film

Norský experimentátor a trumpetista Nils Petter Molvær po deseti letech rozpustil svou kapelu a dal dohromady novou. K bubeníkovi Erlandu Dahlenovi, který mimo jiné působí i v alternativní kapele Madrugada, Molvær přizval ke spolupráci kytaristu a v současnosti jednoho z nejžádanějších norských hudebníků, Stiana Westerhuse, se kterým už absolvoval několik svých živých vystoupení. Westerhus je známý nejen v souvislosti s norským trumpetistou, ale také svým působením ve freejazzové úderce Puma, Monolithic nebo donedávna v Jaga Jazzist a především svým osobitým a originálním přístupem ke kytaře nikoliv jako k nástroji, ale jako k můstku, který jeho hru odrazí do dalších výšin zvukových možností. Novinka Baboon Moon tak doznává oproti předchozím Molværovým deskám velkých změn – personálních, zvukových i žánrových.

Jednapadesátiletý Molvær už od svého sólového debutu Kmer (1997) stihl projít širokou paletou žánrů i stylů až po nejbrutálnější experimenty. Spolupracoval například s baskytaristou Billem Laswellem, zpěvačkou Sidsel Endresen nebo kytaristou Eivindem Aarsetem. Jeho tvorba se dokázala svévolně obracet v extrémně experimentálních pasážích přes harmonické a umírněné plochy až k niternějším trumpetovým dialogům. Na předchozím albu Hamada (2009) se Molvær dokonce zapletl do ambientnějších hudebních vod (pomineme-li progresivně rockovou skladbu Cruel Altitude). Novinka se stává průsečíkem dvou extremizovaných pólů, jejichž první náznaky jsme mohli slyšet už na NP3 (2002).

Dalo by se říct, že na Baboon Moon Molvær završuje a zintenzivňuje svou dosavadní tvorbu – prochází hudebně poetickým skandinávským zvukem, živočišnými a přímočarými úseky a přitom se neodtrhne od „zašpiněných“ noisových ploch plných ostřejších rockových prvků. Molvær svůj nový styl nazval jako free progressive rock a sám svou další desku vnímá jako nový začátek zkušeného hudebníka. Velkou měrou tomu přispívají i oba hudebníci, kteří Molværa nově zatahují do progresivnějších hudební oblastí. Přesto si ale trumpetista zachovává svůj typicky intimní projev, táhlá témata i citlivě dynamickou interpretaci.

Baboon Moon je velice příjemná deska, která v sobě nese přímočarou zvukomalebnost, syrovost experimentálně rockových skvostů, zvukovou intimitu a prostorovou pestrost. Poklidné vyznění s občasnými vypjatostmi nakonec vyvrcholí eponymní sedmiminutovou skladbou, která s backvokály Susanne Sandler zdivočele celé album zakončuje.

Nils Petter Molvær

Baboon Moon

Sula Records/Sony Music 46:17